Kapusta hlávková pochází ze středomořské divoce rostoucí brukve Brassica oleracea. A téměř v dnešní podobě byla známá a pěstovaná nejdřív v Evropě a západní Asii. Na košťálu vysokém 30–70 cm vyrůstají v husté genetické spirále temně zelené bublinaté listy, s náznakem laloků okrouhlého tvaru. Existují i okrasné formy, jejichž barva listů může být od žluté, přes červenou a existují různé kombinace. Druhý rok proroste hlávku květní lata s čtyřčetnými kvítky, plodem je zaškrcovaná šešule s kulatými černými semeny.

Stanoviště

Kapustě nejlépe vyhovují středně těžké hlinité humózní půdy, raným odrůdám se daří v lehčích půdách s dostatečnou zásobou živin a půdní vláhy. Dobře snáší chladnější klimatické podmínky a dobré výsledky dává v řepkařských a bramborářských oblastech. Optimální hodnota pH se pohybuje v rozmezí 6–7.

Péče

Osivo nejranějších odrůd se vysévá v únoru v teplém skleníku do hloubky 2–3 cm. Výsadbu provádíme v dubnu do sponu 40 × 50 cm a sklízíme v květnu nebo v červnu. Vegetační doba od výsadby do sklizně se pohybuje v rozmezí 50–70 dní.

Letní a polorané odrůdy mají vegetaci dlouhou 100–120 dní. Výsadba se dělá od poloviny dubna do poloviny května na záhon do sponu 50×40 cm.

Podzimní odrůdy na skladování mají vegetaci dlouhou 102–160 dní a vysazují se do července na záhon do sponu 40–50×60 cm a sklízíme v srpnu nebo v září. Ozimé odrůdy mají vegetaci dlouhou 240–250 dní vysazují se do konce září do sponu 40×40 cm a sklízet je možné do ledna.

Pozemek udržujeme bez plevelů a v létě vydatně zaléváme.

Hlávky na skladování musí být pevné a dostatečně vyvinuté. Skladují se při teplotách –0,5 až –1,5°C při relativní vzdušné vlhkosti 95–98%.

Výživa a hnojení

Kapusta se řadí mezi plodiny první trati. Na podzim zapravíme do půdy 4–5 kg chlévského hnoje/m2, 5g P2O5/m2, 10–14 g K2O/m2 a půdu povápníme. Dalších 8—10 g dusíku/m2 , zapravíme před výsadbou. Během vegetace je potřeba dodat ještě 2–5 g dusíku/m2 a rovnoměrně tuto dávku rozdělit k aplikaci ve fázi 8–9 listů a před tvorbou hlávek.

Choroby a škůdci

• Bakteriální černá žilkovitost brukvovitých
• Boulovitost kořenů brukvovitých
• Mšice zelná
• Květilka zelná
• Bělásek řepkový, bělásek zelný

Druhy

Raná žlutá kapusta

Vhodná pro brzké polní pěstování ze sadby. Rostlina je slabá s malými a pevnými hlávkami, které jsou na průřezu světle žluté. Pěstuje se ve sponu 40×40cm.

Předzvěst

Odrůda vhodná pro pěstování z předpěstované sadby. Rostlina jsou odolné praskání a vybíhání do květu, tvoří menší hlávky, které jsou na průřezu světle žluté.

Langendijská

Odrůda vhodná na skladování, rostliny jsou na vysokém košťálu, hlávky jsou na řezu bílo-žluté, odolné praskání a slabším podzimním mrazíkům. Pěstuje se ve sponu 40×40cm.

Rady a typy, výživová hodnota

Kapusta obsahuje 11,5% sušiny, 4% bílkovin, 5,1% cukrů, 1,5% vlákniny a 0,9% tuků. Z vitamínů je nejvíc obsažen vitamín C a další vitamíny jsou v zanedbatelném množství, ale je cenným zdrojem draslíku, fosforu, vápníku, hořčíku a sodíku. Nevýhodou je to, že se musí tepelně upravit, aby lépe chutnala a nedá se nakládat. Používá se jako mražená zelenina, může se krátce předvařit a zamrazit, nebo je dobrým základem polévek, omáček nebo zeleninových salátů.

Diskuse

• Co z kapusty?
• Co s růžičkovou kapustou?