Květák pěstují: Zatím nikdo, buďte první.
Druh Brassica oleracea zahrnuje mimo hlávkového zelí i květák. Jedná se o jednoletou, velmi starobylou zeleninu původem z malé Asie, pěstovanou pro zdužnatělé květenství (růžici). Má středně silný kořenový systém, jehož hlavní kůlovitý kořen je hluboký a zabezpečuje rostlině vodu a z něj vyrůstají vlásečnice, které v hloubce v půdě čerpají živiny. Má nevětvený zdužnatělý košťál a na něm jsou spirálovitě nahloučené, krátce řapíkaté, opakvejčité listy. Pokud bude rostlina vystavena jarovizaci, vytvoří až 1 m vysoký květní stonek, s čtyřčetnými květy, ze kterých se po opylování vyvine plod – šešule s několika černými olejnatými semeny uvnitř.
Stanoviště pro květák je nejlepší na lehčí nebo středně těžké půdě s obsahem humusu nad 3% a dostatkem přístupných živin. Stanoviště by mělo být slunné, optimální hodnota pH se pohybuje v rozmezí 6,5–7,5
Květák má vegetaci dlouhou 100–120 dní. Pro potřeby zahrádkářů jsou na trhu k dostání sazenice jarních, letních a podzimních kultur, jejichž výsadba se provádí mají-li rostliny 3–4 pravé listy.
Jarní kultury se vysazují na záhon v březnu do sponu 50×40 cm.
Letní kultury se vysazují na záhon v květnu nebo v červnu do sponu 50×50 cm. Podzimní kultury by se měly vysadit na záhon nejpozději do poloviny července do sponu 60×60 cm.
Půdu bychom měli udržovat bez plevelů, hlavně brukvovitých rostlin a pravidelně okopávat. Na zálivku jsou nejnáročnější podzimní výsadby a naopak nejméně jsou náročné jarní výsadby, které mohou po výsadbě využít jarní vláhy v půdě.
Chceme-li dosáhnout bílých růžic, měli bychom v době jejich tvorby nad nimi zalomit dva listy, tímto zabráníme mechovatění a červenání (anthokianizaci hlávek).
Květák řadíme do první trati, proto na podzim zapracujeme do půdy 4–5 kg chlévského hnoje/m2, a povápníme, nejlépe dolomitickým vápencem. Dále na podzim zapravíme do půdy 6,5 g/m2 P2O5 a 45g/m2 síranu draselného. Celková dávka dusíku dodaná dále během vegetace by měla být 25/m2 s tím, že 60% zapracujeme před výsadbou, 20% se aplikuje 6 týdnů po výsadbě a zbytek na počátku tvorby růžic. Květák nehnojíme hnojivy s chlorem a rostlinám by se mělo ve výživě dodat dostatečné množství bóru a molybdenu.
Pozdní odrůda pro podzimní sklizeň. Má zajímavé vyklenuté růžice a hodí se proto ke zdobení pokrmů.
Raná odrůda pro polní pěstování, je odolná anthokianizaci, ale potřebuje intenzivní závlahu.
Pozdní květák s vyklenutou růžicí a listy mají voskovou vrstvu.
Univerzální odrůda květáku s bílými růžicemi a velkou odolností proti náhlým změnám počasí.
Pozdní odrůda vhodná k podzimní kultuře. Rostlina má tmavozelené silně zvlněné listy. Odrůda je odolná proti mechovatění růžic způsobené vysokou teplotou a slunečním svitem v době vyzrávání růžic.
Květák v růžicích obsahuje 2,5% bílkovin, 4% sacharidů, 2% vlákniny, z minerálních látek je ceněn pro obsah draslíku, vápníku, fosforu, hořčíku, sodíku síry, železa, zinku a mědi. Dále lze jmenovat vitamín C, B2, B12 a vitamín PP. Květák je oblíbenou zeleninou, upravuje se vařením dušením, může se zapékat nebo obalovat jako řízky. Oblíbená dekorativní pochoutka je květák nakládaný v kyselém nálevu a často bývá také součástí mražených zeleninových směsí. Není vhodný pro osoby trpící dnou, ale jinak se doporučuje všem kteří si chtějí pochutnat.
O Květáku ještě není na Konev.cz diskuze. Založe ji.