Fabiána — 25. prosince 2011

nejlepší dárek pro mě je,že je rodina pohromadě a že jsme všichni zdraví. 👍

Fabiáno,to jsi byla tedy opravdu hodná z fo´táku máš jistě radost,ale už se pochlub také s nějakými fotečkami. 😄

Fotky mám, ale neumím je zatím uložit do PC :x Už vidím jakou se mnou budou mít trpělivost až mě to budou vysvětlovat 😄 Ale já jim to přeju, ať si taky užijou, však já jsem jim taky věnovala spoustu času a panenky jsem neprotáčela 😄

Fabiánko, když jsem dokázala fotky uložit a zveřejnit já, musíš to umět také. kyti by mohla vyprávět jak mě naváděla krok po kroku. Jinak přeji krásný zbytek odpoledne a večera...

A vlastně jsem neodpověděla na Tvoji otázku, jaký dárek potěšil? Za sebe mohu napsat, že klid a pohoda. Vše se u nás odehrávalo v dobré atmosféře, na nic jsme nepospíchali, v pátek jsme s manželem trochu uklidili, včera uvařili a vše připravili na oběd a večeři, povídali si, k obědu a večeři byla u nás manželova maminka (bydlí u nás), po večeři ke stromku a bylo to fajn. Dnes manžel přivezl mojí maminku a mojí tetu na oběd, všem chutnalo a bylo to krásné dopoledne a kus odpoledne. Já si toho velice považuji a beru to jako skvělý dárek, který svojí pohodou potěšil nás všechny...Naďa

Ano, Nadi,pěkné rodinné vztahy jsou nad všechny dárky.Ten kdo je má, si často ani neuvědomuje, co vlastní..až se zhatí, teprve pozná :( A já, ačkoliv vám tu pohodu závidím,ještě víííce vám ji přeju 🤗 Hezký zbytek svátečních dnů pro vás všechny. A dárek? Mě potěšily všechny (třeba cyklocomputer 😄 ), ale asi největší zábava byla radost Vítečka z fénu, který dostala Kristýnka. Foukal nás všechny celý večer, až mi šaty lítaly a mezitím si odskakoval projet nové kolo,samozřejmě si musel vzít i helmu,brýle a na záda batoh, tak přece jezdíme. 😄 😄 Odpoledne bravurně pomáhal dělat bramb.salát, ačkoliv ještě v pátek ječel, že on nechce vánoce, protože mu stromeček přinesl Ježíšek a ten on přece chtěl zdobit sám ;) To vyvážilo všechny smutky 😄 😄

Magdalenko, děti (a nebudeme si to zastírat) jsou někdy pro zlost, ale i pro velkou radost. Je zajímavé, že čím je člověk starší, tím více vzpomíná na hezčí chvilky ve svém životě, ať jsou to dětičky, rodiče, příbuzní. Asi se člověk nějak obrní, nevím lepší přirovnání, a v podvědomí se snaží ty "blbý chvíle" k sobě nepustit, nevím ale nějak tak to funguje...když zemřel můj taťka, maminka se nemohla asi rok smířit s jeho odchodem. Neprožili spolu život plný úsměvů a klidu, ani náhodou! A dnes mamka vzpomíná jen v dobrém. Horší chvilky k sobě asi nepouští. A znám více takových lidí, kteří to také tak cítí...A tím jsem jen chtěla povědět, že i kdyby byla teď nějaká nepohoda, kdyby se nám třeba tyto svátky nepovedly tak jak jsme chtěli, zapomeneme na to. Čau N. *Příspěvek upraven 25.12.11 v 19:31*