Arickou fialku pěstují: petra79, Lacenka, hanucha, JVP, caricaturist, Janaen, sud, iris66, pckop, Lamiia
Africká fialka je důležitá tržní, ale i velmi oblíbená dekorační rostlina do interiérů.
To si zasloužila tím, že téměř celý rok kvete a dokonale se přizpůsobí světlým a suchým místům. Africká fialka má mnoho odrůd různých velikostí s odlišnými charakteristickými znaky. Je to vytrvalá bylina.
Listy Africké fialky jsou chlupaté a dužinaté, mají dlouhé, křehké stonky. Tvoří nízké široké růžice. Květy vyrůstají v řídkých vidlanech z růžice. Barva květu je různá – od bílé až po temně fialovou. Květy bývají i vícebarevné. Rostlina je vysoká 10 až 15 cm, široká 40 cm, avšak miniaturní Druhy dosahují šířky pouze 15 cm.
Důležitá je pravidelná zálivka. Zemina musí být stále vlhká. Ideální je měkká voda pokojové teploty. Zalévat musíme zespoda, aby se voda nedostala na listy – hrozí jim plísňové choroby. Nepostradatelná je pro rostlinu i vysoká vzdušná vlhkost, díky níž neosychají listy. Nikdy však nesmíme listy máčet. Jsou chloupkaté a tak bychom je poškodili.
Správně zvolené stanoviště, splňující nároky rostliny, je klíčem k úspěchu. Ideální je světlé místo, avšak pozor na přímé sluneční světlo. Nejvhodnější teplota je přibližně mezi 18 – 25C°.
Africká fialka má velkou výhodu – nepotřebuje vegetační klid (tj. období, kdy rostlina neroste, tedy v zimě). Proto jí můžeme pěstovat po celý rok na stejném místě. Rostlina může kvést během roku kdykoliv. V zimním období, od listopadu do března, však tvoří méně květů či nekvete vůbec. Na jaře doporučuji rostlinu přesadit. Podpoříte tak růst a kvetení.
Jestliže chceme mít kvalitní, pěkně vypadající rostlinu, musíme jí dopřát správnou zeminu. Ta by měla být dobře propustná, lehká. Nejlepší je použít rašelinu. Správným hnojením dosáhneme dobrého kvetení a zdravého vzhledu rostliny. V době květu se doporučuje přihnojovat každé dva týdny zředěným roztokem tekutého hnojiva obohaceného draslíkem.
Množit Africké fialky můžeme buď semenem, nebo listovými řízky. Listovými řízky množíme fialky v létě. Vezmeme list o průměru asi 4 cm, s řapíky dlouhými 1–2 cm. Řapík musí být ukončen čistým, mírně šikmým řezem. Ten pak namočíme do stimulátoru a zasadíme do vlhké směsi rašeliny a písku. Poté ho přetáhneme folií. Půdu udržujeme stále vlhkou, ne však přemokřenou! Teplota vzduchu a půdy by se měla pohybovat kolem 20 – 25C°. Přibližně po třech týdnech list zakoření a začnou z něho vyrůstat nové rostlinky. Ty opatrně oddělíme a zasadíme. Ošetřujeme je jako dospělou rostlinu.
Množení semenem je velmi složité proto se používá jen při šlechtění.
Fialky netrpí příliš na škůdce. Z chorob jsou nejpodstatnější hnijící listy a květy. To způsobuje nadměrná vlhkost kořenového balu. Bledé listy s hnědými skvrnami jsou příznakem přílišného slunečního záření.
Je u nás jednou z nejznámějších fialek. Listy rostou z listové růžice na dlouhé dužnatém stonku. Tvar mají srdčitý a povrch listu je chloupkatý. Květy mají různé barvy mohou být i dvou barevné.
Zajímavostí je, že pokud rostlinu umístíme do tmavé místnosti, nekvete a rostou jí pouze listy.