Cibuli pěstují: julisek, pckop, komurka
Cibule kuchyňská je starobylá zelenina původem ze střední Asie, kterou znali i staří Egypťané a Sumerové. V ČR je zároveň nejpěstovanější zeleninou. Má mělký kořenový systém a konzumní část – cibule jsou vlastně zdužnatělé pochvy listů, které mají kruhový průřez a jsou duté. Může vytvořit válcovitý hladký květní stonek, nesoucí květenství složené z mnoha oboupohlavních pětičetných květů, jejichž okvětní lístky jsou bílé s narůžovělým podélným proužkem.
Potřebuje slunné vzdušné polohy, lehčí živnou půdu s optimálním pH 6,5. Nejlépe se jí daří v lokalitách, kde je více srážek během vzcházení a ke sklizni spíš méně srážek.
Přímé výsevy provádíme v březnu, abychom využili půdní vláhy. Vhodné je použít mořené osivo dlouhodenních odrůd, které vyséváme do hloubky 2–3 cm, do sponu 30×3,5–4 cm a dle potřeby jednotíme. Sklizeň probíhá od konce července do září.
Výsadba ze sazečky má vegetaci dlouhou 120 dní. V březnu sazečku vysazujeme do sponu 30 × 8–10 cm a sklízet cibuli vhodnou ke konzumaci lze na přelomu června a července.
Krátkodenní odrůdy cibule jsou vhodné pro pěstování zimních kultur. Výsev se dělá na přelomu srpna a září a sklizeň nastává za 180 dní.
Porost během vegetačního období udržujeme bez plevelů, protože ty mohou kromě dalších nechtěných vlivů zahušťovat porost a zapřičinit jeho špatnou větratelnost. Půdu kypříme aby se netvořila krusta na povrchu a pokud je to nutné, zavlažujeme pouze v době vzcházení.
Cibule je rostlina druhé až třetí trati, při přehnojení dusíkem hnije při skladování. Během vegetace bychom měli dodat 100g/m2 dusíku, 10g/ m2 P2O5 (fosforu) a 30g/ m2 K2O (draslíku). Tuto celkovou dávku hnojiv rozdělíme. Při prvním hnojení před setím aplikujeme nejvíc dusíku, ale nejnižší podíl P2O5 a K2O. Po vzejití aplikujeme střední dávku všech hnojiv a poté, co rostliny vytvoří několik pravých listů, aplikujeme nejnižší podíl dusíku, ale dodáme zbývající nejvyšší dávky ostatních hnojiv. Cibule je rovněž náročná na síru, tu aplikujeme ve formě síranu draselného.
Bílá pozdní odrůda uniformního vzrůstu tolerantní k plísni cibulové. Používá se všestranně jak čerstvá, tak ke skladování.
Krátkodenní odrůda tvořící středně velké cibule. Je velmi lahodná a hodí se jak k přímé spotřebě, tak na sušení.
Šalotka jasně žluté barvy vhodná pro přímé výsevy. Je velmi cenná co se týká obsahu vitamínů a minerálů.
Je novinkou na trhu, cibule dorůstá do velikosti až 1kg, proto volíme větší spon. Nehodí se příliš na skladování.
Víceletý a mrazuodolný druh sečky. Je určena pro pěstování na nať, ve které obsahuje významný podíl vitamínu C.
Nejvýnosnější mezi zimními odrůdami cibule. Pokožka má tradiční barvu s bílou lahodnou dužninou. Hodí se k pěstování na nať i na cibuli.
Raná cibule vhodná pro jarní výsevy. Má atraktivní narůžovělou pokožku a mezi velkopěstiteli je oblíbená, protože dobře snáší mechanizovanou sklizeň a je dobře skladovatelná.
Žlutá jarní cibule neobvyklého podlouhlého tvaru a víc než na skladování se hodí na přímý konzum.
Vzhledově atraktivní červená odrůda rané cibule. Seje se do hustého sponu a sbírá se na zeleno.
Ověřená odrůda pro univerzální použití. Dužnina má silně pálivou chuť a hodí se ke skladování.
Cibule je i přes zimu díky dobré skladovatelnosti výborným zdrojem vitamínů a minerálů. Z nejvýznamnějších vitamínů lze vyjmenovat provitamín A, B1, B2, B3, C, jež se skoro v dvojnásobném množství vyskytuje v naťových odrůdách. Z minerálů obsahuje síru, fosfor, hořčík, vápník, draslík a železo. Má léčivé účinky, působí protizánětlivě, podporuje činnost žláz a je vhodná při jako doplňková léčba k angínám a chřipkám. V kuchyni se konzumuje syrová, vaří se, smaží se, přidává se do salátů. Může se nakládat a odrůdy s vyšší refraktometrickou sušinou se dají i sušit.
O Cibuli ještě není na Konev.cz diskuze. Založe ji.