Dub pýřitý pěstují: Zatím nikdo, buďte první.
Široce kuželovitá koruna se větví často nízko nad zemí. Mladé větvičky a spodní strana listů jsou jemně pýřité. Žaludy jsou zašpičatělé, drobnější, často sdružené i po 5.
Roste na výslunných stráních nejteplejších oblastí. Na půdu a vláhu je velmi nenáročný a výborně snáší sucho. Daří se mu na vápenitých půdách. Vyžaduje chráněné polohy a dostatek slunce.
Používá se původní druh.
Další domácí druh je dub cer (Quercus cerris), který má podobné nároky jako šípák. Má tmavozelené, tuhé, kožovité listy s dlouhými palístky u stopek. Plody jsou uloženy v nápadné číšce s dlouhými pokroucenými výrůstky.
Dub letní(Quercus rubra) pochází se Severní Ameriky. Dorůstá výšky do 25 m. Narozdíl od našich domácích dubů velmi rychle roste a má také měkčí, méně kvalitní dřevo. Hluboko vykrajované listy mají špičaté výběžky a na podzim se zbavují do zářivých odstínů červené barvy. Není náročný na půdu a je silně světlomilný.
O Dubu pýřitém ještě není na Konev.cz diskuze. Založe ji.