Fazol (Phazeolus vulgaris) je jednoletá keříčková nebo popínavá zelenina z čeledi Bobovité – Fabaceae. Pochází ze střední a jižní Ameriky, odkud ho v 15. století přivezli Španělé. Stonek u popínavých odrůd se nevětví a má neukončený růst, zatímco u keříčkových se větví a dosahuje výšky i 1 m Listy jsou trojčetné složené z jednotlivých srdčitých celokrajných listů, ale tvar se může trochu lišit v závislosti na odrůdě. Květy jsou oboupohlavní pětičetné, barva, velikost a tvar je otázkou druhu a odrůdy. Plodem jsou lusky, které v době zralosti vystřelují semena.

Stanoviště

Fazol je z luskové zeleniny nejnáročnější na stanoviště. Potřebuje záhřevné, lehčí půdy s dostatkem půdních mikroorganismů a dostatkem dostupných živin. Optimální hodnota pH je 6,5.

Péče

Semena mořené proti nejvýznamnějším škůdcům vyséváme přímo na stanoviště, v první polovině května do hloubky 4–6 cm do sponu 40–50×5–6 cm u pnoucího fazolu. Osivo keříčkové formy vyséváme do sponu 15×30 cm. Optimální teplota pro klíčení semen je 6–8°C a pro růst během vegetace je vhodná teplota v rozmezí 18–25°C.

Co se týká závlahy, je vhodné zalévat v době před tvorbou květů a po jejich opadání. Kultivace půdy a omezování plevelů se provádí jen do kvetení.

Sklízet můžeme už zelené lusky nebo později lusky zralé. Zralost poznáme, když zelené nebo žloutnoucí lusky na omak „papírovitě šustí“.

Výživa a hnojení

Řadí se mezi plodiny třetí trati. Luskoviny jsou známé symbiózou s mykorhizními organismy, které jim umožňují poutat vzdušný dusík a přeměňovat jej na formy přístupné rostlinám. Pro fazol se používají NPK hnojiva s nízkým poměrem dusíku. Při předseťové úpravě půdy na jaře se doporučuje dodat fazolu na stanoviště 3 kg dusíku na m2, 3–4 kg P2O5/m2 a 11 kg K2O/m2 jednorázově. Pokud je fazol pěstován na živné půdě nemusí se většinou hnojit vůbec.

Choroby a škůdci

• Virózy
• Kořenová spála luskovin
• Antraknóza fazolu
• Rzivost luskovin
• Mšice maková
• Zrnokaz fazolový

Druhy

Fazol šarlatový (Phazeolus coccineus)

Popínavý červeně kvetoucí fazole s barevnými semeny a dobře odolává patogenům.

Fazol měsíční (Phazeolus lunatus)

Byl pojmenován podle srpkovitě zahnutých lusků. Rostliny jsou teplomilnější a nešplhají tak bujně jako předešlý druh.

Aidagold

Odrůda keříčkového fazolu s dlouhými úzkými lusky bez vlákna. Hodí se pro přímý konzum nebo na nakládání a mražení.

Borlotto di Vigevano

Atraktivní odrůda popínavého fazolu. Lusky jsou velmi dlouhé s fialovými skvrnami a tmavými semeny.

Carmen

Řadí se mezi pozdní odrůdy keříčkového fazolu s zrny neobvyklé červenohnědé barvy. Hodí se jak pro průmyslové zpracování lusků, tak pro použití zralých semen.

Gusty

Keříčkový fazol s dlouhými zelenými lusky bez vnitřních blán, proto se v kuchyni používají spíš lusky než semena.

Meraviglia di Venezia

Odrůda tyčkové fazole s plochými lusky žluté barvy. Z této odrůdy se používají přednostně lusky, které jsou vhodné jak čerstvé do salátů, tak k nakládání.

Petra

Keříčková, velmi odolná odrůda fazolu vhodná na semena, která mají v plné zralosti bílou barvu.

Supermarconi Limca

Odrůda tyčkové fazole a vyniká svými zelenými plochými lusky, které se používají jak ke konzumaci za čerstva, tak ke zpracování.

Rady a typy, výživová hodnota

Fazol se používá jak pro lusky, které se dají konzumovat za čerstva, hodí se do salátů, vaří se, mrazí nebo nakládají. Lusky jsou významným zdrojem vitamínů A a C, zatímco semena jsou cenná pro vysoký obsah minerálů jako fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a řadou dalších. Semena jsou též významným zdrojem bílkovin, jejichž obsah kolísá v rozmezí 18–30% v závislosti na odrůdě. Semena pro kulinářské účely se dají dobře skladovat, pokud budou v době sklizně dost zralá a následně dobře vysušená. Semena ke se musí tepelně upravit, jinak jsou mírně jedovatá.

Diskuse

• Můžu zamrazit naklíčené fazole?
• Jak připravit fazole