Druhy, které pocházejí z horských oblastí. Jsou nízké i vysoké. Jako nízké skalničky mají plazivý růst. Patří do čeledi Gentianaceae - hořcovité. Listy má vstřícné, přisedlé, jednoduché, květy jsou trubkovitého tvaru, nálevkovité až zvonkovité, modré barvy a její odstíny ale vyskytují se i jiné barvy. V přírodě jsou chráněny.
Stanoviště
Potřebuje humózní, hlinité, propustné, vlhčí půdy. Polostinné až stinné polohy. Hořec jarní, Clusiiův a bezlodyžný potřebují vápenaté půdy. Hořec tolovitý potřebuje kyselejší půdy.
Množení a sázení
Množíme semenem po přemrznutí nebo také dělení a řízky.
Péče
Pravidelná zálivka, kypření půdy, u různých druhů hořců hlídáme požadované pH půdy. Tyto hořce snášejí i horší podmínky.
Choroby a škůdci
- Padlí (Erysiphceae)
- Botryotiniová skvrnitost (plíseň šedá, Botryotinia fuckeliana)
- Plži
- Háďátka
Použití
Především do skalek, hořec tolovitý i do trávníku, do přírodních partií zahrad, skupinové výsadby.
Druhy a jejich kultivary
Hořec bezlodyžný (Gentiana acaulis)
Je vysoký 5-10 cm, vytváří souvislé porosty. Květy přisedlé, modré, kvete v dubnu až červnu. Vyskytuje se mnoho podobných druhů a kříženců, ale v kulturách se dává přednost křížencům, lépe se přizpůsobí.
Jeho kultivar: Frohnleiten.
Hořec jarní (Gentiana verna)
Je nízký a vytváří souvislé porosty, květ má drobný a temně modrý.
Gentiana septemfida
Je vysoký 20-25 cm, vykvétá tmavě modře v srpnu až září. Nejvíce se pěstuje kultivar G. setptemfilda var. ladocheniana, který má poléhavé lodyhy.
Hořec tolovitý (Gentiana asclepiadea)
Vysoký až 70 cm, domácí druh (roste v Krkonoších), typické jsou pro něj obloukovitě překloněné lodyhy, má husté, kopinaté, listy. Kvete modře, v červenci až září, květy jsou po 2 až 3 umístěny v paždí listů.
V poradně se řešilo
- Hořec-květ se zavinul a nic.. (2 příspěvky, 2014)
- Hořec usychá... (1 příspěvek, 2013)