Druhy, které pocházejí z horských oblastí. Jsou nízké i vysoké. Jako nízké skalničky mají plazivý růst. Patří do čeledi Gentianaceae – hořcovité. Listy má vstřícné, přisedlé, jednoduché, květy jsou trubkovitého tvaru, nálevkovité až zvonkovité, modré barvy a její odstíny ale vyskytují se i jiné barvy. V přírodě jsou chráněny.

Stanoviště

Potřebuje humózní, hlinité, propustné, vlhčí půdy. Polostinné až stinné polohy. Hořec jarní, Clusiiův a bezlodyžný potřebují vápenaté půdy. Hořec tolovitý potřebuje kyselejší půdy.

Množení a sázení

Množíme semenem po přemrznutí nebo také dělení a řízky.

Péče

Pravidelná zálivka, kypření půdy, u různých druhů hořců hlídáme požadované pH půdy. Tyto hořce snášejí i horší podmínky.

Choroby a škůdci

• Padlí (Erysiphceae)
• Botryotiniová skvrnitost (plíseň šedá, Botryotinia fuckeliana)
• Plži
• Háďátka

Použití

Především do skalek, hořec tolovitý i do trávníku, do přírodních partií zahrad, skupinové výsadby.

Druhy a jejich kultivary

Hořec bezlodyžný (Gentiana acaulis)

Je vysoký 5–10 cm, vytváří souvislé porosty. Květy přisedlé, modré, kvete v dubnu až červnu. Vyskytuje se mnoho podobných druhů a kříženců, ale v kulturách se dává přednost křížencům, lépe se přizpůsobí.

Jeho kultivar: Frohnleiten.

Hořec jarní (Gentiana verna)

Je nízký a vytváří souvislé porosty, květ má drobný a temně modrý.

Gentiana septemfida

Je vysoký 20–25 cm, vykvétá tmavě modře v srpnu až září. Nejvíce se pěstuje kultivar G. setptemfilda var. ladocheniana, který má poléhavé lodyhy.

Hořec tolovitý (Gentiana asclepiadea)

Vysoký až 70 cm, domácí druh (roste v Krkonoších), typické jsou pro něj obloukovitě překloněné lodyhy, má husté, kopinaté, listy. Kvete modře, v červenci až září, květy jsou po 2 až 3 umístěny v paždí listů.