Hrušeň obecná pochází nejpravděpodobněji z Kavkazu a centrální Číny. Základem pro kulturní druhy je potom Pyrus communis ssp. sativa. Na některých místech Čech se stále můžeme setkat se zplanělými druhy hrušní o stáří až dvou set let. Jedná se zejména o lokality ve zničených městech a vesnicích příhraničí. Tyto stromy dosahují udivujících rozměrů. Jejich semena jsou cenným materiálem pro pěstování původních odrůd v podobě semenáčů a pláňat. Hrušně koření velmi hluboko, nejčastěji až do třímetrové hloubky. Vyskytují se i samosprašné odrůdy a často u nich můžeme též pozorovat partenokarpii – tvorbu plodů bez semen (Hardyova máslovka, Boscova lahvice,…). Hrušně dorůstají až dvaceti metrů, což vede k obtížné sklizni. Ovoce také není konstruováno na pád z takovéto výšky a často dojde k jeho znehodnocení. Proto se hrušně obvykle roubují na kdoulové podnože, které nemají tak bujný růst. V našich podmínkách se hrušním daří nejlépe na jihozápadních svazích, do 400 m.n.m. Hrušně potřebují ke správnému růstu půdy středně vlhké, bohaté na živiny, dobře propustné a hluboké.

Tip: pokud máte to štěstí a vaše zahrada se nachází v místě, kde kdysi byla zátočina pradávného koryta řeky, disponujete nejdokonalejšími podmínkami pro ideální růst hrušní. Každoroční nadúroda ovoce toho bude důkazem.

Ve vlhčích i chladnějších půdách hrušně obvykle neprospívají a jsou také náchylné ke strupovitosti. Optimem je roční úhrn srážek 500 – 600mm na 8°C průměrné roční teploty.

Zajímavost: Málo se také ví, že v kůře obsažená látka arbutin je antibiotikem s pozoruhodnými vlastnostmi. Velmi dávno našla své místo v lidovém léčitelství a můžeme se s ní setkat ve starých receptech. Kůru je třeba drtit, vařit, louhovat a macerovat, až získáme žlutou šťávu. Užívání ale rozhodně nedoporučuji, je třeba se vždy poradit se lékařem, který vám pravděpodobně užívání zakáže.

Ovoce hrušní se také pěstovalo na mírně alkoholické mošty, zvané perry. Moštové hrušky jsou vysoké stromy s obrovskou plochou koruny a zarážející nadúrodou. Plodit začínají ovšem až po minimálně dvaceti letech. Jejich plody jsou však naprosto nevhodné k přímé konzumaci, ač vypadají velmi lákavě. To je zapříčiněno vysokým obsahem taninu, který způsobuje hořkost. Jedna z největších a nejplodnějších hrušní je popsána ve Velké Británii osmnáctého století, poblíž Shakespearova rodiště, Stradfordu. Věk byl odhadován na 210 let, plocha koruny zabírala v přepočtu 3150 m2. Každoročně tato hrušeň darovala 6(!) tun ovoce.

Podnože pro hrušně

Pohlavně množené

Hrušňové pláně

Je sice náchylné k listové skvrnitosti, ale vhodným výběrem odolné odrůdy se této choroby vyvarujete. Naštěpované odrůdy velmi dobře zakořeňují a jsou zejména dlouhověké. Plodí kolem desátého roku po výsadbě, ale odmění se velmi bohatou úrodou.

Hrušňový semenáč

Pro tento typ je dobré vybrat si místní odrůdu, jelikož je zde problém odolnosti vůči mrazu. Dobře se dá použít na kmenné tvary. Výsadbu provádíme na sušší stanoviště, jelikož špatně snáší přemokření.

Nepohlavně množené podnože

Kdouloň podlouhlá (Cydonia oblonga)

při jejím roubování byly dosaženy zajímavé výsledky. Je choulostivá na vápno (trpí žloutenkou), koření mělce, potřebuje živné a sušší půdy. Nedoporučuje se na ni štěpovat slaběji vzrůstné odrůdy, jelikož je velmi obtížné vytvořit ideální půdní podmínky, na kterých je tato kdouloň závislá. To vede ke slabému růstu a vyšší plodnosti, čímž se rychle stromek vysiluje a také dříve zestárne. Kdoulové podnože jsou více náročné na teplotu a půdu.

Kdouloň zakrslá (typ MC)

Jeví se jako nejvhodnější podnož. Dosahuje vyššího vzrůstu, ovšem roční přírůstek je velmi malý. Ale i zde musíte být velmi opatrní co do výběru stanoviště. Kořeny jsou náchylné k namrzání, proto volíme chráněná místa. Tento typ vyžaduje nejteplejší stanoviště v zahradě, koření do hloubky jednoho metru.

Údržba hrušní

Jaro: úprava plochy kolem stromu. Zejména mladé stromky nesnáší travní podrost, proto plochu důkladně vyplejte a zamulčujte vrstvou kůry do 5cm. Také je třeba chránit květy před mrazem.

Léto: po prvním opadu plodů, proveďte probírku ostatních napadených, či jinak znehodnocených hrušek. Letním řezem zkrátíme jednoleté výhony i ¼ jejich délky.

Podzim: sklizeň, zpracování a uskladnění plodů.

Zima: radikální zimní řez, odstranění a likvidace mumifikovaných plodů. Přihnojení stromu kompostem ve vrstvě odpovídající stromku, maximum je 7 cm.

Řez a tvar koruny

U hrušní se nejčastěji využívá pyramidální tvar koruny, což znamená především dobře vyvinutý středový výhon. Také je dobré použít rozpěry mezi středovým výhonem a kosterními větvemi, abychom dosáhli požadovaného tvaru koruny. Kosterních větví by mělo být nejvýše pět. U hrušní jsou nejžádanější výhony v úhlu 70–80°. Nutností je však i udržování prosvětlené koruny, ale řez nemusí být tak radikální, jako například u jabloní. Hlavní výhony se seřezávají až do jedné třetiny jejich délky, na vnější pupen. Vodorovné, či svisle dolů rostoucí větve u báze odstraňte. Hrušně velmi dobře snáší zmlazovací řez, protože mají velkou hojivou schopnost. Proto pokud budete rány nad 6 cm v průměru pečlivě ošetřovat stromovým balzámem, váš strom se dožije i více než sedmdesáti let. Zmlazovacím řezem se zesílí i produkce a kvalita ovoce.

Velmi oblíbeným tvarem jsou palmety. Hrušním velmi svědčí pěstování při zdi domu, nebo garáže, protože se zde dlouho do noci uvolňuje nakumulované teplo (nutno zachovat správnou orientaci!!!) a je zde i dobrý závětrný kryt. Takto vysazený stromek je možno řezat do téměř libovolného tvaru, k čemuž vám poslouží i kutilsky vytvořené nosné konstrukce, či drátěnky. Stromek se ovšem nesmí zatěžovat větším počtem kosterních větví, což můžeme obejít téměř neomezenou délkou horizontálních větví. Tyto musejí být ale na koci „zalomeny“ nahoru, kvůli správnému toku asimilátů.

Plodnost

Podnož na kdouloni

Tyto zákrsky plodí od čtvrtého roku po výsadbě. Mají ovšem vlivem podnože sníženou životnost na maximálně 35 let. Při správných klimatických podmínkách, odrůdě a prostředí je možné dosáhnout ročně 25kg ovoce za rok. Ovšem je nutné brát v potaz snížení úrody vymrzáním.

Pláně

Běžně se dožívá sta let, začíná ovšem plodit až desátým rokem. Plné plodnosti dosahuje kolem stáří dvacátého roku. Výhodou je ale vysoká úroda (až 60kg/1rok) po prakticky celou dobu růstu a i odolnost vůči vymrzání.

Sklizeň

Počítejte s tím, že letní odrůdy jsou určeny k přímé konzumaci a jsou schopny vydržet v konzumním stavu maximálně dva týdny. Nejlepší dobu pro sklizeň zjistíme stejně jako u jablek – snadnou oddělitelností od plodonoše. Pozdní hrušky je třeba sklidit ještě před tím, než na nich začne tropit škody ptactvo. Rané hrušky naopak sklízíme před dozráním, na stromě by příliš změkly; byť i při krátkém převozu by se snížila jejich kvalita.

Skladování

Pro skladování pozdních odrůd ovoce je třeba vytvořit odpovídající podmínky: konstantní teplotu (3°C), šero, či tmu, dobrého odvětrávání a vysoké vzdušné vlhkosti (85%). Rozhodně se však vyvarujte teplotám nad 10°C. Skladování se provádí obdobně jako u jabloní, jen se jednotlivé plody nebalí do novin. Při zachování těchto faktorů dospějeme k podstatě – prodloužení doby dozrávání ovoce do konzumní zralosti. Regulací podmínek uspíšíte/zkrátíte tuto dobu.

Choroby a škůdci

• Skvrnitost listů
• Strupovitost
• Rez hrušňová
• Bakteriální spála růžovitých
• Mšice
• Mera hrušňová
• Roztoči
• Plodomorka hrušňová

Odrůdy hrušní

Letní odrůdy

Červencová pestrá

Nesnáší suché půdy, náročná na živnou půdu. Hodí se zejména do vyšších poloh. Dobře snáší štěpování s kdouloněmi. Kvete v 1. týdnu hrušňového květu a je dobrým opylovačem s Clappovou a Williamsovou. Je odolná vůči nízkým teplotám. Plod je tupě kuželovitý, má zelenožlutou barvu s jemně načervenalým líčkem. Je také odolná vůči strupovitosti.

Clappova

Pochází z USA. Dobře snáší i vyšší polohy a nevelké mrazy. Nevýhodou je špatná afinita s kdouloní. Kvete ve 3. týdnu hrušňového květu. Dobrým opylovačem je Hardyova máslovka, Williamsova a Boscova lahvice. Plod je střední velikosti, v podkladu zelený, sklízí se v druhé polovině srpna – dokud jsou ještě tuhé.

Williamsova čáslavka

Původem z Velké Británie. Nesnáší větrné polohy – plody snadno opadávají. Je vhodná do vyšších poloh. Plodí velmi intenzivně, na krátkém dřevě. Kvete polopozdně, dobrá kombinace pro opylení je s Clappovou a Konference. Plody jsou střední velikosti, na podkladě zelené, později zežloutnou. Sklizeň probíhá koncem srpna. Dobře se hodí k zavařování a sušení. Tato odrůda je náchylná k mozaice.

Podzimní odrůdy

Jsou náchylné k přezrávání. Skladované ovoce vydrží do poloviny listopadu.

Boscova lahvice

Je původem z Belgie. Hodí se do středních poloh, ovšem chráněných před větrem. Ke správnému růstu a tvorbě ovoce potřebuje hluboké půdy s vyšším obsahem živin. S kdouloní špatně srůstá. Velmi dobře se hodí pro ovocné stěny. Kvete ranně, dobře se opyluje Williamsovou, Konference a Clappovou. Plod je lahvicovitě protažený, barvu má olivově zelenou až bronzovou. Dozrává koncem září.

Hardyova máslovka

Původem z Francie. Dobře snáší vyšší polohy, ovšem chráněné před větrem. S kdouloní dobře srůstá a nevylamuje se. Plodit začíná až kolem osmého roku. Kvete v 1. týdnu hrušňového květu. Dobrým opylovačem je Williamsova čáslavka, Clappova a Madame Verté. Plody jsou protáhlé a dosahují velkých hmotností. Barva je u nich olivově zelená, má velice příjemnou chuť. Sklizeň provádíme v první polovině září. Skladovat lze asi čtyři týdny.

Konference

Původem z Velké Británie. Dobře snáší i vyšší polohy. Vyniká zejména vysokou, vyrovnanou plodností a mrazuvzdorností. Je také odolná vůči strupovitosti. Nejlépe prospívá v hlubokých a živných půdách, ideální je na zákrsku. Kvete v 1. týdnu hrušňového květu. Nejlepšími opylovači jsou Williamsova a Boscova lahvice. Plody jsou dlouze lahvovité, žlutozelené barvy. Zrají koncem září, ale dobře skladované vydrží i do listopadu.

Zimní odrůdy

Snášejí i přejití pozdního mrazu. Při předčasné sklizni velmi rychle ztrácejí chuť a vadnou.

Lucasova

Je velmi náchylná na vymrzání, potřebuje slunné dobře chráněné stanoviště ve středních polohách. Kvete polopozdně, ve 2. týdnu hrušňového květu. Vynikajícím opylovačem je Boscova lahvice a Williamsova čáslavka. Plody jsou středně velké, s načervenalým tečkováním na žlutozeleném podkladu. Jde o velmi chutné plody. Sklizeň probíhá ze začátku října a v dobrých skladových prostorách vydrží až do února.

Madame Verté

Původem z Belgie. Dobře se jí daří i ve vyšších polohách, podmínkou jsou ale chráněná místa. Vyznačuje se pravidelnou a vyrovnanou plodností. Kvete ve 2. týdnu hrušňového květu. V době květu je choulostivá na vysokou vzdušnou vlhkost. Spolehlivě ji opylí Williamsova čáslavka a Boscova lahvice. Její výhodou je rezistence vůči strupovitosti. Plody jsou kuželovité, menší, barvy bronzovozelené. Nádherně voní. Čas na sklizeň je různý, optimálně těsně před opadáváním listů. Skladovat lze až do února.

Diskuse:

• Zastřihnout hrušeň po zimě?