Jablka jsou jedním z nejdéle pěstovaných evropských a blízkovýchodních druhů ovoce. Tvořily také významnou část mytologie. Již z dob antického Říma se dochovaly záznamy o pěstění a kultivaci jablečných stromů. Nám dnes známé odrůdy vzniky z druhu Malus silvestris a křížením podobných druhů. Jabloně se obecně velmi snadnou roubují, proto se v současné době věří, že první křížení druhů se stalo zhruba následujícím způsobem: vítr, nebo blesk nalomí dvě různé vedle sebe rostoucí odrůdy a ty se v místě lomu překříží. Velkou regenerační schopností jabloní se obě dvě větve sice zahojí, ale vzájemně srostou, takže se již jedná o dvě různé genetické informace.

Podnože

Podnože rozlišujeme na slabě rostoucí – do 2 metrů konečné výšky, středně rostoucí – do čtyř metrů a silně rostoucí, ty dosahují osmi a více metrů.

Tip: jedním z kritérií správného výběru je i rezistence vůči chorobám a mrazuvzdornost podnoží. Je dobré nakupovat stromky v nejbližší ovocné školce, protože máte jistotu, že rostliny v dané lokalitě dobře prospívaly. Ovocná školka také nabízí mnohem pestřejší materiál, než velká hobby centra. Obecně se také dá říci, že hobby je podstatně dražší a ne vždy zaručuje vysoká cena odpovídající kvalitu.

Druhy podnoží

Správný typ podnože je rozhodující pro velikost a tvar zahrady. Pokud je vaše zahrada menší, doporučuji vysadit slabě rostoucí (např. M9, M26, M27). Stromy na těchto podnožích vyžadují stálou podporu, proto se častou používá zabetonovaný železný kůl. Spon je malý, postačí třímetrový. Vynikajícím řešením úspory místa je vybudování ovocných živých plotů, nebo palmet.

Pro silněji rostoucí, které jsou kompromisem a i častěji používaným typem, bych doporučil podnože M4, M5 a velmi odolnou MM106. U těchto typů volíme spon 4,5 metru.

Pro větší zahrady, které mají tu výhodu, že se mohou těšit z dostatku prostoru a tím i vhodných podmínek pro vyšší stromy, jsou vhodné podnože Antonowka a Grahams.

Jabloně na těchto podnožích mají několik nesporných výhod i z estetického hlediska. Jedná se o stromy s velice zajímavou korunou, která lahodí nejen oku, ale je i zdrojem stínu, bez kterého bychom se zejména v posledních letech na zahradě jen těžko obešli.

Údržba jabloní

Abychom dosáhli perfektní úrody, je třeba jabloň nejen využívat, ale i odpovídajícím způsobem se o ni v průběhu roku starat. Na začátek jen stručný přehled základních operací.

Jaro: úprava plochy a odplevelení pod jabloní, mulčování a nastýlání.

Léto: letní řez, ošetření větších ran stromovým balzámem, probírka plodů.

Podzim: důkladná prohlídka plodů – kvalitnější na uskladnění, mírně poškozená k okamžité spotřebě.

Zima: zazimování stromu, odstranění zbývajících napadených plodů, zimní řez a přihnojení kompostem.

Řez a tvar koruny

Tvary koruny

Je rozhodujícím faktorem pro funkci jabloní. Pokud chceme pěstovat co možná nejvíce odrůd, potom bude nejvíce vyhovovat kordóna. Pro snadnou údržbu, ale přesto bohatou sklizeň, jsou vhodné jednotlivé stromky s pyramidální, či kotlovitou korunou. Optimum pro většinu jabloní je pět kosterních větví.

Pyramidální koruna

Spodní větve ponecháme nejdelší, u špičky budou nejkratší. Zimním řezem provádíme úpravy nutné k tomu, aby větve z horních pater nepřerůstaly, ale hlavně nekřížily větve spodní. Takto upravená koruna je dobře dostupná při sklizni i řezu.

Kotlovitá koruna

Je vhodným tvarem pro ty druhy jabloní, které potřebují dostatek světla. Při tvarování se ponechávají jen kosterní větve bez středového výhonu. Další možností je pěstovat stromek prvních šest let ve tvaru pyramidálním a poté odstranit špičku koruny. Je nutné ale stále zachovat počet pěti kosterních větví. Také je třeba, aby kosterní větve nerostly příliš vzhůru, z důvodů uvedených níže. Tento způsob také lze uplatnit u zmlazování zplanělých stromů s pyramidální korunou.

Řez

Správně provedeným řezem zajistíme plodnost i kvalitu sklizně. Při výsadbě stromků již nemusíme ve většině případů tvarovat korunku. Nutně se musí ale provést zakrácení všech výhonů a to velmi radikálně – na jednu třetinu délky a vždy na vnější očko. Kořenový systém musí nejen začít vyživovat celý strom, ale musí se i sám rozrůstat. Proto je dobré zkrátit větve, aby živiny obsažené v kořenovém balu mohly vyživovat nadzemní část a kořeny se mohly soustředit jen na svůj vlastní rozvoj. Zkrácením výhonů tuto činnost podpoříme, podzim je nejvhodnější dobou.

Letní řez

Nejvhodnější dobou je ukončení vegetačního růstu, což bývá v poslední třetině srpna. Pokud bychom řez provedli dříve, došlo by ještě téhož roku k novému obrostu. Letní řez má pozitivní vliv na kvalitu, ale i zbarvení plodů. Zaprvé je to proto, že odstraněné letorosty nespotřebovávají nahromaděné látky, které takto ošetřený strom lépe využije. Zadruhé se proklestěním koruny zabrání vzniku možných onemocnění, ale především dojde k prosvětlení a tudíž i lepšímu vybarvení plodů. Také se docílí zvýšení počtu květních pupenů v příštím roce – díky zvýšenému množství živin na menší stromovou plochu. Další výhodou je potlačení vegetativního bujení, projevující se menším obrostem, což oceníte při snížené náročnosti zimního řezu.

Odstraňte všechny výhony směřující kolmo, nebo šikmo vzhůru, poškozené, nalomené, nebo výhony stínící plodonosným obrostům. Odstraňují se přímo na bázi, ve větevním kroužku. Výhony, které budete chtít ponechat, zkraťte na třetí, maximálně pátý dobře vyvinutý list. Tímto se z nich stanou plodonosné výhony s množstvím květních pupenů. Pokud má letorost dobře vyvinutou listovou růžici, zakraťte výhon hned za ní. Za předpokladu, že má strom bohatou úrodu, řez ponechávaných výhonů raději omezte, aby nedošlo k nedostatku živin získávaných listy. Pokud je úroda nižší, řez je možno provést silnější.

Tip: vyvázáním ohnutých větví k vyšším, vodorovně rostlým, docílíte lepší představy o správném řezu pro strom.

Zimní řez

Pro tento typ řezu je nejlepší dobou polovina února až konec března. Výjimečně lze provádět i dříve, nikdy ale nesmí noční teplota klesnout pod –8°C. Zimním řezem dosáhneme silného obrostu, ale na úkor počtu květních pupenů. Také je nutné řezat korunu tak, za jakým účelem byla vytvarována. V tomto období také odstraňujeme silné a dávno odplozené dřevo.

U jabloní jsou nejžádanější výhony, které směřují ven od kmene, dolů, či šikmo dolů. Z těchto výhonů hůře proudí přes den načerpané asimiláty zpět do kořenového systému a stávají se tak přístupnějšími pro plody. Výhony směřující přímo, či šikmo vzhůru, u báze odstřihneme. Odstřihnutí musí být provedeno ve větevním kroužku, aby nedocházelo v příštích letech k novému obrůstání. Větve, které směřují do středu koruny, taktéž odstraníme z důvodu prosvětlení.

Samotný řez šikmých a kolmo dolů rostoucích letorostů musí být proveden mezi třetím a čtvrtým očkem; kritériem je, aby poslední očko směřovalo ven od stromu.

Pokud se některé větve příliš ohnuly k zemi a stínily by, či se křížily se spodnějšími plodonosnými větvemi, neodstraňujeme je, ale jen podepřeme. Také je možné vyvázat je drátkem co nejblíže k vrcholu koruny, ale musíme dbát zvýšené opatrnosti na poškození větví drátem. Mezi větev a drát postačí vložit několik krátkých prkének, aby nedošlo k zaškrcování a poškozování větví při růstu a větru.

Tip: řez provádíme vždy ostrými zahradními nůžkami, nebo pilkou. Otřepené konce větví po odříznutí ještě zařízneme ostrým nožem. Místo řezu je otevřenou vstupní branou pro choroby, tudíž je řez širší než pět centimetrů nutno ošetřit stromovým balzámem. Po dokončení řezu je žádoucí omýt nástroje lihem, aby nedošlo k případnému přenosu chorob na další stromy.

Sklizeň

U jabloní se rozlišuje sklizňová a konzumní zralost. Sklizňovou zralostí rozumíme čas, kdy jde jablko rukou snadno oddělit od větvičky. Pokud plod stále pevně na větvi drží, je se sklizní třeba několik dní počkat. Plod ještě není zcela vyzrálý a předčasnou sklizní by mohlo dojít jeho k znehodnocení při skladování.

Konzumní zralost je termín označující nejvhodnější dobu ke konzumaci. Řada odrůd musí ještě „dozrát“ ve skladu, aby se docílilo její nejlepší chuti.

Pro sklizeň je třeba používat zejména kvalitní a dobře zajištěný žebřík. Vřele doporučuji jištění žebříku druhou osobou, protože pád často přichází v nejméně očekávanou dobu a o to více je nekompromisní. Velmi nepěkné jsou zejména podzimní otevřené zlomeniny, které by se co do efektu hodily spíše až na první sněhovou pokrývku. Také se vyvarujete posměchu sousedů.

Skladování

Pro skladování jablek jsou vhodné chladné sklepy, optimum je 4–6°C celoročně. Asi nejlepší jsou lískové bedýnky, které jsou volně k dostání. Je také dobré vytvořit pro jablka nastýlku, upřednostňuji zmačkané noviny před slámou, ve které mohou přebývat choroboplodné zárodky, nebo škůdci. Také se doporučuje každý plod zabalit do novin zvlášť. Jablka klademe vždy stopkou dolů. Každý měsíc je dobré udělat prohlídku skladovaného ovoce, aby se předešlo případnému rozšíření chorob. Pokud dodržíte tyto minimální pravidla, můžete se těšit takřka celoročnímu přísunu čerstvých a chutných jablek na váš stůl.

Choroby a škůdci

• Strupovitost
• Monilióza
• Rakovina
• Mšice
• obaleč jabloňový

Odrůdy jabloní

Pro správný výběr jednotlivých užitkových odrůd je důležitá doba opylení, protože jabloně jsou cizosprašné. Přístupnost květu pro opylení je závislá na jarních teplotách a trvá tři až šest dní. Od vykvetení nejranější odrůdy po květ pozdní uplynou maximálně tři týdny. Můžeme je rozlišit na velmi raně kvetoucí, raně kvetoucí, středně raně kvetoucí, středně pozdně kvetoucí, pozdně kvetoucí a velmi pozdně kvetoucí. V případě, že se blízko sobě rostoucí jabloně opylitelností minou, jsou závislé na opylení od vzdáleněji rostoucích jabloní. Minimální vzdálenost pro opylitelnost dvou jabloní je 150 metrů. Aby se předešlo neopylení, je zejména pro začínající zahrádkáře dobré informovat se o době opylitelnosti u zahradníka.

Tip č. 1: pokud není ve vhodné vzdálenost žádná další jabloň, naroubujte na váš strom ještě druhou odrůdu, kvetoucí ve stejný čas. Správný čas pro roubování je počínaje 24. prosincem, když jde měsíc do úplňku (dle Jaroslava Malkovského).

Tip č. 2: za předpokladu, že jste nestihli včas naroubovat další odrůdu, máte ještě jednu možnost, jak dobře opylit vaší odrůdu. Sežeňte si větev z jiné kvetoucí jabloně a umístěte ji do koruny stromu. Větev musí být ve vodě, vhodná je PET lahev.

Jabloně se také liší dobou zralosti a skladovatelnosti, můžeme je tedy rozdělit do kategorií podle začátku sklizně na rané, polorané a pozdní. Rané jsou určeny k přímé konzumaci, pozdní lze za odpovídajících podmínek skladovat až do poloviny jara.

Rané odrůdy

Piros

Dozrávají začátkem srpna. Žluté plody červeně žíhané, až zcela červené, jsou velké okolo 13 cm. Chuť mají mírně nakyslou.

Klarapfel

Dozrává koncem července. Plody jsou jemně žluté, velké okolo 8 cm. Chuť mírně nakyslá.

Discovery

Zrají na konci července. Plody mají zelenožlutou, až oranžovou barvu, jsou velmi aromatické a šťavnaté.

Retina

Dozrávají v polovině srpna. Plody jsou žlutozelené, místy načervenalé. Chuť je sladce nakyslá.

Polorané odrůdy

James Grieve

Zraje v polovině srpna až počátkem září. Plod je oranžovočervený na žlutém základu, dorůstá až 15 cm v průměru. Je velmi aromatický a šťavnatý. Skladovatelnost je do konce listopadu.

Rubinola

Dozrává v polovině září. Plod je nažloutlý, ale při vhodných podmínkách zářivě červený, dorůstá kolem 10 cm. Chuť je jemně nakyslá, ale přitom sladká. Při chladném skladování vydrží až do ledna.

Resi

Dozrává koncem září. Plod je purpurový, kolem 6 cm velký. Chutná jemně nakysle, ale je šťavnatý. Při chladném skladování vydrží až do ledna.

Alkmene

Zraje počátkem září. Plod je žlutooranžový, velmi aromatický a kolem 7 cm velký. Skladovat jej můžeme do konce listopadu.

Gerlinde

Dozrává koncem srpna. Plod je zelenožlutý, někdy načervenalý, okolo 7 cm velký. Chuť je sladká. Skladovat můžeme do prosince.

Rewena

Dozrává koncem září. Plod je načervenalý, kolem 12 cm velký. Chuť je sladší, mírně aromatická. Při chladném skladování vydrží až do března.

Pozdní odrůdy

Topaz

Zraje začátkem října. Plod je zelenožlutý až oranžovočervený, kolem 8 cm velký a chutná sladce nakysle. Je šťavnatý a velmi aromatický. Skladovat jej můžeme do konce března.

Roter Boskoop

Zraje koncem září, až počátkem října. Plod může dosahovat extrémních velikostí, nejčastěji ale kolem 15 cm. Má bronzovou až narezavělou barvu. Je velmi sladký a lehce nakyslý. Skladovat jej můžeme do konce března.

Goldstar

Zraje počátkem října. Plod je žlutozelený až naoranžovělý, kolem 8 cm velký. Chuť je sladká, až jemně nakyslá. Při chladném skladování vydrží až do března.

Kaiser Wilhelm

Dozrává v říjnu. Plod je žlutozelený, může se ale vybarvit do zářivě červené. Kolem 8 cm velký, chuť je lehce aromatická. Skladovat jej můžeme do konce února.

Pinova

Zraje v říjnu. Plod má tmavě rudou barvu, chuť sladce nakyslou, je velmi šťavnatý, okolo 8 cm velký. Skladovat jej můžeme do dubna.

Otava

Dozrává začátkem října. Plod je žlutozelený, při dobrém prosvětlení koruny oranžovočervený, asi 8 cm velký. Chuť je sladce nakyslá. Skladovat jej můžeme do konce března.

Resista

Zraje v polovině října. Plod je jasně žlutý, sladce aromatický, okolo 8 cm velký. Skladovat jej můžeme až do začátku dubna.

Diskuse:

• Zastřihování jabloní
• Jabloně a díry v jablkách
• Jabloň na zahradě