Je to poléhavý, hustě rostlý keř. Má dva typy jehlic: drobné zelené pichlavé jehličky odstále uspořádané na větvičce a drobné ploché jehličky kulovitého tvaru přitisknuté k větvím. Jalovčinky, suchým bobulím podobné plody, dozrávají v prvním roce a ve zralosti mají bíle pomoučenou černomodrou barvu.
Stanoviště
Pochází z jižní Evropy a střední Asie, u nás roste od nížin až do nižších horských oblastí. Miluje slunná místa, na půdu a zálivku je velmi nenáročný a daří se mu tudíž i na písčitých suchých půdách. Snese mírné zastínění. Je odolný vůči znečištěnému prostředí ve městech.
Kultivary
Pěstuje se nízký do široka rozprostřený kultivar jasně zelené barvy *Tamariscifolia*, ještě nižší *Arcadia*, vyšší sloupovitý tvar má *Hicksii* nebo žlutobíle skvrnitý *Aureovariegata*. Samčí keře jsou označeny jako *Mas*, samičí s jalovčinkami *Femina*.
Pěstování
Keř je mezihostitelem houbové choroby rzi hrušňové, proto se nehodí do zahrad s těmito ovocnými stromy.
Zajímavosti
Ostře vonící jalovčinky dodávají chuť a vůni alkoholickým nápojům jako je Gin a Borovička, nebo pečené zvěřině. Zelené větvičky jsou jedovaté a traduje se, že byly ve středověku v klášterech používány k vyvolávání potratů, které však často končily i smrtí budoucí matky. Odtud pochází i název keře.