Podle růstových podmínek může mít tvar sloupovitý, rozkladitý nebo poléhavý. Šedozelené pichlavé jehličky 1 cm dlouhé jsou uspořádány po třech proti sobě a na svrchní straně mají široký bílý proužek. Ozdobná červenavě hnědá kůra se odlupuje v tenkých svislých plátcích. Suchým bobulím podobné plody, jalovčinky, dozrávají 2-3 roky a mají ve zralosti bíle ojíněnou černomodrou barvu.
Stanoviště
Tato naše domácí dřevina roste od nížin až do horských oblastí. Je silně světlomilná, na půdu a zálivku velmi nenáročná, zcela jí vyhovují i písčité, suché půdy. Velmi citlivá je naopak na dlouhodobé zastínění a znečištěné ovzduší. Vzrostlé exempláře špatně snáší přesazování, pokud je přesto potřebujete přesadit, označte si pečlivě s pomocí kompasu původní orientaci rostliny vůči světovým stranám, kterou je pak nutné při výsadbě přesně dodržet.
Kultivary
Mezi sloupovitými kultivary jsou k dostání *Hibernica*, *Suecica*, velmi štíhlý je *Sentinel* a zakrslý pak *Compressa*. Poléhavé kultivary nesou názvy *Hornibrookii*, *Repanda* nebo žlutě olistěný *Depressa Aurea*. Vzpřímeně rostoucí s převislými větvičkami je kultivar *Oblonga Pendula*.
Zajímavosti
Jalovčinky (jalovcové bobule) obsahují ostře vonící silice a používají se na výrobu alkoholických nápojů, např. Ginu nebo Borovičky, nebo jako koření na zvěřinu. Jehličí je ovšem jedovaté, proto není radno si z nich dělat čaj, nadýchat se kouře z pálených zelených větví, ani si na nich opékat nebo udit jídlo.