Jilm horský pěstují: Zatím nikdo, buďte první.
Mohutný strom se široce kuželovitou korunou. Asymetrické široké listy bývají zakončeny třemi cípy a jsou na dotek drsné. Kvete před rašením listů, do měsíce se vytvoří a uzrají plochá semena uložená uprostřed penízkovitého listenu. Má bohatý kořenový systém.
Naše domácí dřevina roste od středních do horských poloh. Upřednostňuje hluboké propustné půdy bohaté na živiny. S oblibou roste na vápencích. Dobře snáší stín i plně osluněná místa. Je mrazuvzdorný a dobře snáší městské ovzduší, pokud jsou splněny jeho nároky na půdu.
Známý je nízký kultivar Camperdownii s převislými až na zem sahajícími větvemi, sloupovitý Exoniensis.
Také trpí grafiózou, ale zdaleka ne tolik, jako blízce příbuzný jilm ladní. Ve volné přírodě se oba druhy často kříží a ztěžují tak přesnou identifikaci. Při výsadbě je nicméně vhodné nesázet stromy ve větším množství na jedno místo, aby se nezvyšovala pravděpodobnost nakažení. Pokud k napadení dojde, je nejlepší napadené části stromu brzy uříznout a spálit. Nezralé plody jsou velmi chutnou náhražkou salátu.
Vzdálenější příbuzný jilm vaz, habrolistý (Ulmus laevis) roste u nás v lužních lesích nížin a středních poloh. Mívá často boulovitý kmen a velmi jemné metlicovitě uspořádané větvičky. Květy i plody jsou na dlouhých stopkách, listeny semen po okraji brvité. Vůči grafióze je z našich domácích jilmů nejodolnější.
O Jilmu horském ještě není na Konev.cz diskuze. Založe ji.