Jiřiny jsou velice oblíbené a nenáročné trvalky s hlízovitými kořeny – hlízami. Pocházejí z Mexika, kde se dokonce hlízy jedly a používaly jako léčivé rostliny. V 18. století byly přivezeny do Evropy. Jejich největší rozkvět nastal v první polovině 19. století. Od té doby bylo vyšlechtěno obrovské množství odrůd.
Pro větší přehlednost byly jiřiny rozděleny do 10 skupin podle tvaru květu – například pomponkovité, kulovité, jednoduché, pivoňkovité, orchideovité, kaktusovité, anemonkovité. Květy mají snad všechny barvy kromě modré, jsou jedno i vícebarevné, žíhané. Rostliny kvetou od konce července až do prvních mrazů. Podle odrůdy dosahují výšky od 25 cm do 2 m.
Stanoviště
Jiřiny špatně rostlou v těžkých a přemokřených půdách, kde hlízy snadno hnijí. Nejlepší jsou půdy s obsahem vápníku a slunné stanoviště.
Dle výšky odrůdy můžeme rostliny vysazovat do smíšených záhonů – vyšší rostliny potřebují oporu, nízké jiřiny jsou hezké v okrasných nádobách na terase.
Vždy je nutné zajistit dostatečnou zálivku
Péče
Hlízy sázíme začátkem května na vzdálenost 30–90 cm dle odrůdy, asi 8 cm pod povrch. Vyplatí se přihnojit cereritem. V dobrých podmínkách můžeme rostliny po narašení mírně zaštípnout, aby se více rozvětvily. Během kvetení důsledně odstraňujeme odkvetlé květy. Po prvních mrazících jiřiny uřízneme asi 10 cm nad povrchem a opatrně vyjmeme hlízy z půdy, abychom je nepoškodili. Necháme je oschnout a uložíme do bedýnky, například s pilinami, na bezmrazé a suché místo. Jiřiny se poměrně snadno množí dělením hlíz na jaře nebo z vrcholových řízků. Odebereme je v létě, ve skleníku přes zimu zakoření.
Diskuse
- "Jiřiny v samozavlažovacím truhlíku":
V poradně se řešilo
- Co sázet/sít až "po zmrzlých" - jiřiny, fazole? (6 příspěvků, 2010)
- Už vám klíčí Jiřiny? (4 příspěvky, 2017)