Druh Brassica oleracea zahrnuje mimo hlávkového zelí i kedlubny, též nazývané brukve. Jedná se o brukvovitou zeleninu původem ze Středomoří, pěstovaná pro stonkovou hlízu. Má mělký kořenový systém a maximálně 20 cm dlouhý košťál, z něhož vyrůstají nad hlízou dlouze řapíkaté listy, a listy pod hlízou odumírají. Kedlubna je dvouletá, se klonem k přechodu na jednoletou rostlinu, pokud bude vystavena jarovizaci při teplotách 0–4°C ve stádiu tří pravých lístků, vytvoří hroznovité květenství s čtyřčetnými květy, ze kterých se po opylování vyvine plod-šešule s několika černými olejnatými semeny uvnitř.

Stanoviště

Nejlepší stanoviště pro kedlubny je na hlinité nebo hlinotopísčité půdě, s dostatečným obsahem humusu a dostatkem přístupných živin. Stanoviště by mělo mít vlhčí klima, nepotřebuje však vysoké teploty a optimální hodnota pH se pohybuje v rozmezí 6–7,3.

Péče

Pokud kedlubny předpěstováváme, uděláme tak 6–12 týdnů před plánovanou výsadbou. Rané odrůdy (délka vegetace je 80–100 dní) vyséváme v únoru, letní odrůdy (délka vegetace je 100–140 dní) vyséváme v březnu nebo v dubnu, pozdní odrůdy (délka vegetace je 130–170 dní) vyséváme na přelomu dubna a května.

Pro zahrádkáře jsou k dostání na trhu sazenice, které jsou již správně otužené, takže nehrozí, že budou vybíhat do květu. Vysazujeme rostliny se třemi nebo čtyřmi pravými lístky, dbáme abychom je nesadili příliš hluboko, v takovém případě se netvoří hlízy. Rané odrůdy vysazujeme na záhon v dubnu, letní odrůdy v květnu nebo červnu, pozdí odrůdy nejpozději do poloviny července. Spon pěstování se pohybuje od 25–40×30–40 cm, ten zvolíme velký přímoúměrně s hustotou listů a velikosti hlíz.

Jarní odrůdy při výsadbě nadkrýváme netkanou textilií. Půdu na záhonu udržujeme bez plevelů a pravidelně okopáváme. Bílé odrůdy kedluben na rozdíl od modrých jsou náročnější a na nevyrovnanou zálivku reagují praskáním hlíz.

Výživa hnojení

Kedlubnu řadíme do druhé trati, proto použijeme-li pro rané odrůdy hnůj, musíme ho dokonale zapracovat do půdy, při nadbytku dusíku se hlízy netvoří. Před výsadbou je žádoucí aplikovat do půdy průmyslová hnojiva v dávce 30–60 g/m2 s poměrem živin NPK 1,5:1:2, první polovinu dávky u pozdních odrůd nebo u přímých výsevů dodáme při výsadbě a druhou během vegetace. Platí, že pozdní odrůdy jsou náročnější na množství dodaných živin.

Choroby a škůdci

• Padlí brukvovitých
• Boulovitost kořenů brukvovitých
• Bělásek řepkový, bělásek zelný
• Krytonosec čtyřzubý
• Můra zelná
• Háďátko zhoubné

Druhy

Azur

Raná modrá kedlubna vhodná pro polní pěstování, jako naprostá většina modrých odrůd je odolná dřevnatění a praskání hlízy. Dužninu má lahodnou chuť a je velmi vhodná do salátů.

Blankyt

Raná odrůda s menším počtem listů, je odolná dřevnatění a dobré výsledky dává i z přímých výsevů.

Gigant

Známá a pro velikost hlíz 3–5 kg a velmi oblíbená pozdní bílá odrůda, dužnina nepraská a nedřevnatí. Rostliny mají vegetační dobu až 150 dní.

Kozmanova Modrá

Polopozdní modrá kedlubna s vegetační dobou až 120 dní. Zahrádkářům se doporučuje pěstovat ji z postupných přímých výsevů ke sklizni od července do října.

Luna

Velmi raná bílá odrůda. Přesto, že se jedná o odrůdu odolnou vybíhání, dřevnatění a praskání hlíz, doporučuje se ji při jarním pěstování pravidelně zalévat.

Moravia

Velmi výnosná, raná odrůda bílé brukve. Má lahodnou chuť a jemnou dužninu. Potřebuje větší spon.

Rady a typy, výživová hodnota

Kedlubna v hlíze obsahuje 2,1% bílkovin, 5,8% sacharidů, 2% vlákniny a O,9% popelovin z nichž lze jmenovat draslík, vápník, fosfor, hořčík, sodík síru a chlor. Co se týká vitamínů, najdeme v kedlubně vitamín C a provitamín A a řadu bioflavonoidů. Nejčastěji se konzumuje za syrova, samotná chutná dobře nebo jako součást zeleninových salátů. Dá se vařit, dusit, zapékat, může se použít jako cuketa do těsta namísto brambor do placek nebo osmažit v trojobalu.

Diskuse

• Co s kedlubnou
• Tepelná úprava kedlubny