Kopretinu pěstují: Zatím nikdo, buďte první.
Jedná se o v Evropě velice rozšířenou luční květinu z čeledi hvězdnicovitých. Lidově bývá nazývána husar, svatojánské kvítko, jánské kvítí.
Kopretina je vytrvalá bylina, 20–80 cm vysoká. Z vodorovně nebo šikmo rostoucího oddenku vyrůstá brzy na jaře přízemní růžice listů. Z ní olistěná lodyha, větvená i nevětvená, na jejímž konci je úbor, u jednoduchých květenství se žlutým terčem a bílými paprsky. Květ je oboupohlavný, rostlina kvete od května do října. Plodem je nažka, semena dobře klíčí. Kopretina se také může rozmnožovat řízkováním nebo dělením.
Byla vyšlechtěna řada zahradnických kultivarů, které se liší zejména dobou květu. Nejvýznamnější je kopretina velkokvětá (L. maximum) s úborem v průměru až 10 cm.
Kopretina roste v celé Evropě, ve Skandinavii i Asii. Evropany byla dovezena i na Nový Zeland. Vyskytuje se na loukách a mezích, ve světlých lesích. Objevuje se na sušších, nekulturních půdách s malým obsahem živin. Na takovýchto místech vytváří souvislý porost.
Je oblíbenou zahradní květinou. Na jednom stanovišti ale dlouho nevydrží. Přibližně po třech letech se doporučuje trsy rozdělit a přesadit. Vyžaduje slunnou polohu a dostatek vláhy. Často bývá napadána mšicemi.
O Kopretině ještě není na Konev.cz diskuze. Založe ji.