Patří do čeledi Láčkovkovité, kterých je asi 80 druhů. Pochází ze
Sumatry a Bornea. Je to tak zvaně masožravá rostlina. Používáme jí do
malých skleníčků, vitrín a závěsných nádob.
Listy jsou oválné celokrajné, jsou zakončené konvicí s víčkem,
kterým říkáme láčky. Láčky slouží k ulovení hmyzu. Vevnitř mají
sladkou šťávu, která vábí hmyz. Hmyz vleze dovnitř do láčky, víčko se
uzavře a hmyz je uvězněn. Rostlina je převislého vzhledu.
Péče
Potřebuje dostatek rozptýleného světla, přímé slunce nesnáší a
rostlinu trvale poškodí. Teploty po celý rok přes den 20 až 25°C, v noci
je dobré když teplota klesne přibližně na 19°C. Potřebuje vysokou
vzdušnou vlhkost a dostatečnou zálivku. Zaléváme nejlépe dešťovou vodou
nebo vodou měkkou, odstátou o pokojové teplotě. To je velmi nutné
dodržovat, jinak rostlina nebude tvořit nové láčky.
Přesazujeme každý rok na jaře do speciální zeminy na masožravé
rostliny. Během roku rosíme, zaléváme, přihnojujeme od jara do podzimu
každý měsíc běžným květinovým hnojivem. Starší rostliny v lednu až
únoru seřízneme hlubokým řezem.
Množení
Rostlina se dá rozmnožovat řízkováním, ale tento proces není moc
úspěšný a je celkem náročný, proto je mnohem jednoduší počkat jeden
rok, kdy rostliny vypustí odnože. Ty jednoduše vyjmeme opatrně ze zeminy a
přesadíme do vlastní nádoby.
Choroby a škůdci
Rostlina netrpí téměř žádnými škůdci ani chorobami.
Rady a tipy
Když nedodržujeme pravidelnou zálivku a hlavně až 80% vzdušnou vlhkost,
rostlina netvoří láčky. Láčkovce se výborně daří v koupelnách.
Oblast Lednicko-valtického areálu návštěvníkům nabízí množství historických památek, malebné parky i krásné zahrady. Pojďte strávit dovolenou na Lednicko-valtický areál. Ubytovat se můžete v nejvíce navštěvovaných městech na stránkách
ubytování Lednice nebo ubytování Valtice. Pokud před zahradami upřednostňujete přírodu a les, vyberte si chaty k pronájmu na okraji lesa v klidném a tichém prostředí. Dovolená v této lokalitě se vyplatí v každém ročním období a zvláště na podzim, kdy zde probíhají vinobraní.
longr,
17.11.2011 napsal(a):
V první řadě bych poopravil současný stav. Dnes je známo přibližně 120 druhů láčkovek. Dále v pastech není sladká šťáva, ale šťáva trávicí, složená z proteolytických enzymů apod. Láčkovka může vylučovat sladkou šťávu na výrůstcíh pod víčkem. Hmyz se v pasti utopí, nemůže se dostat ven, protože stěny jsou vevnitř hladké a pokryté jemnými voskovými šupinkami. Navíc tekutina je vysoce smáčivá. Víčko pasti se nezavírá, chrání láčku před přílišným naředěním tekutiny. Zavřené je pouze u mladých, čerstvě narostlých láček. Pokud byste přesto chtěli pěstovat nějakou "akční" masožravku, pořiďte si mucholapku podivnou, ta loví kořist zavřením zubatých "čelistí".
Láčkovky pěstujeme v lehkých substrátech, nejčastěji smíchaných ze směsi čisté vláknité rašeliny, perlitu, stříhaného molitanu, borové kůry, dřevěného uhlí a suchého rašeliníku. Pro méně náročné druhy se dá použít směs rašeliny s perlitem. Já pěstuji některé druhy i v čisté vláknité rašelině a zatím se jim daří. S přesazováním opatrně, láčkovky to někdy trochu špatně nesou. Zalévám dost, tak, aby se voda po zalití objevila v podmisce. Pozor na zahnívání. Trochu vody můžete sem tam dolít i do pastí, rostlina umí koncentraci trávicí tekutiny regulovat a vodu z láčky vstřebá. Hnojit je občas dobré, ale jen slabými dávkami. Ideální je hnojivo k aplikaci na list. Pokud jí dopřejete vlhko, tak vám bude krásně láčkovat. V nouzi pomůže velká zavařovací sklenice s děrovaným víčkem, nejlépe je ale láčkovkám v nějaké pokojové vitrínce (skleníku) pro rostliny. Navíc takové tropické okénko v bytě vypadá moc hezky. :)
