Má tlustý oddenek, pomocí nějž zakořeňuje v zemi. Listy jsou dlouze řapíkaté, vejčitě okrouhlé, květy má velké, bílé. U nás v přírodě je chráněný. Jinak se pěstují jeho kříženci s barvou květů bílou, růžovou, žlutou, červenou, modrou.
Stanoviště
Některé odrůdy potřebují mělké nádrže, jsou náročné na teplejší vodu. Potřebují slunné až polostinné místo.
Množení
Termín množení je v dubnu dělením nebo také semenem. Semeno po dozrání přezimuje ve vodě. Na jaře se vysévá do nádob a ty umístíme do mělké nádrže. Ve 2. roce se sazenice sázejí na dno vodních toků nebo přímo do košů. Koše se potom na zimu ukládají do sklepů nebo je můžeme zasypat větší vrstvou listí.
Péče
Koše se vykládají mechem a rostliny se vysadí do těžší, živější zeminy a na povrch se nasype vrstva písku. Po několika letech se musí lekníny přesazovat, aby byli květu schopné, a dodáme novou čerstvou zeminu.
Použití
Do přírodně krajinářských úprav, do rybníčků, jezírek, do bazénků v koších.
V poradně se řešilo
- Lekníny a jejich množení (3 příspěvky, 2013)
- Hnijící květ leknínu (2 příspěvky, 2014)