Mandloň pěstují: Zatím nikdo, buďte první.
Mandloň pochází z Číny a Střední Asie. Dorůstá až šesti metrů. Nejlépe se jí daří na mírných jižních svazích, do 300 m n. m., s pH 6,5–8. Půdy by měly být bohatší na vápník. Pěstuje se zejména ve vinohradnických oblastech. Není ale odolná vůči mrazům. Její nároky jsou velmi podobné jako u broskvoní. Je teplomilná, vyžaduje průměrné roční teploty 10°C. Nejvhodnější roční úhrn srážek je 550 mm. Každoročně je dobré přihnojovat kompostem, protože je poměrně náročná na živiny. Daří se jí u zdí, i ve tvaru keře. Je ceněná pro svoji odolnost vůči chorobám a škůdcům. Pecky mají vysoký obsah bílkovin, železa, vápníku. Dále obsahují fosfor a vitamíny B2 a B3. Stále častěji se využívají na výrobu léků.
Používá se semenáčů z ušlechtilých odrůd, nesnáší přesazování. Semenáče jsou vhodné pro sušší a teplejší stanoviště. V současnosti se jí ovocnářům daří štěpovat na Žilienku.
Mandloně nevyžadují zmlazovací řez, pokud se pro něj rozhodnete, tak ho snáší velmi dobře. Rány se brzy zacelují. Výchovný a udržovací řez se provádí stejně jako u broskvoní. Také plodí na jednoletých výhonech.
Provádí se při prvním opadávání zralých plodů. Plody se setřásají; musí se oloupat a připravit k vysušení. Pro delší skladovatelnost se na dno bedýnek přidává vrstva písku.
Má sladké jádro. Skořápka je velmi tenká a měkká.
Je typickým zástupcem hořkých mandloní. Pecka je hořká. Nejčastěji se používají na výrobu olejů. Konzumace je vyloučena z důvodu obsahu kyanidu.
O Mandloni ještě není na Konev.cz diskuze. Založe ji.