Meruňku pěstují: Lacenka, Janaen
Domovem je meruňka v centrální Číně. Jde o krásné stromky zejména v době květu. Je nižšího vzrůstu, dorůstá zhruba šesti metrů. Pro správný růst a úrodu vyžadují teplé a spíše suché prostředí. Kvetou v průběhu dubna a květy jsou velmi choulostivé na mráz. Nejlépe rostou na svazích s jižní expozicí, do 300 m n. m. Nesnáší deštivé počasí v době sklizně – plody hnijí, předčasně opadávají, nebo pukají. Optimální poměr ročního úhrnu srážek a průměrné roční teploty je 350 mm/9°C. Nejlepší stanoviště je v sušších hlinitých půdách, s pH 7. daří se jí zejména ve vinohradnických oblastech. Dožívá se až šedesáti let, ovšem za cenu snížené plodnosti. Nejčastěji se však pěstují do třicátého roku života, nejvyšší plodnosti dosahují mezi desátým a dvacátým rokem.
Nejčastěji se používá meruňkový semenáč, konkrétně Vrbický semenáč. Lze použít i slivoňové podnože.
Výchovný řez se provádí nejpozději do třetího roku po výsadbě. Zmlazování, ani každoroční udržovací řez většinou není nutný. Jedním z důvodů je i vysoká náchylnost k pronikání chorob do poškozeného dřeva a také přítomnost klejotoku. Pokud se pro řez přeci jen rozhodnete, tak musí být proveden ihned po sklizni a každá rána musí být ošetřena stromovým balzámem. Koruna se zpravidla formuje sama, vyřezávají se jen prosychající, do středu rostoucí a křižující větve.
Největší úrody se dočkáme u odrůd středně raných a pozdních. Plody jsou náchylné k otlakům, proto doporučuji velkou opatrnost. Sklízí se od poloviny července až do konce září. Pokud chcete ovoce využít na marmelády, či pálení „mírně“ alkoholických nápojů, nechte je na stromě přezrát – z důvodu výraznějšího aroma a cukernatosti.
Tip: nejlepší dobou pro sklizeň je fáze, ve které mají plody na osluněné straně měkkou dužninu, tedy dva až čtyři dny před úplnou zralostí.
Pravděpodobně pochází z Nizozemí. Jde o samosprašnou odrůdu. Ke správnému růstu potřebuje teplé a především chráněné polohy s živnou a vápenitou půdou. Je choulostivá na přemokření. Plody jsou kuželovité, zrají ve druhé půlce července a vyznačují se červeným mramorováním. Jsou vhodné k zavařování.
Pochází z jižní Francie. Je cenná svojí nenáročností na stanoviště a vcelku velkou odolností vůči mrazu. Také nepuká a netrpí hnilobami. Není ovšem dobrým opylovačem ostatních odrůd. Plod dosahuje rekordních rozměrů, na osluněné straně je naoranžovělý, dozrává na začátku srpna. Je ovšem náchylnější k broskvoňové černi.
Jde o Slovenskou odrůdu, která vyžaduje chráněné polohy. Je nenáročná na půdu, ale nesnáší přemokření. Kvete středně raně a je náchylná k namrzání květů. Plod je větší, nepuká, barvy jsou od žluté po oranžovou, záleží ovšem na míře oslunění.