Morušovník je opadavý strom, který podle druhu dorůstá výšky 10 až 16 m a má širokou korunu. Původní je ve východní, Střední a Přední Asii, v Korei i v Číně. Přibližně v 17. století byl přivezen do Evropy.

V mládí je jeho kůra na větvích chlupatá, hladká a hnědá, ve stáří šedohnědá, rozpukaná borka. Listy rostou střídavě, na líci jsou lesklé, na rubu světlezelené. Mají proměnlivý tvar. Většina druhů morušovníků je jednodomá. Květy se objevují současně s rašícími listy počátkem května, jsou seskupené v jehnědy. Plodem jsou peckovice srostlé do morulovitých plodenství, vzdáleně připomínají plody ostružiny. Podle druhu jsou bílé, červené a černé, jedlé. Dozrávají v červenci a srpnu.

Stanoviště

Při výsadbě je dobré pamatovat, že se jedná o statný strom, který lépe roste osamoceně. Zralé plody ze stromů opadávají, proto je dobré v okolí stromů ponechat nízce sestřižený trávník – plody se neznečistí a snadno je budeme sbírat.

Péče

Morušovníky jsou teplomilné dřeviny. Nejlépe se jim u nás daří ve vinařských oblastech. Koření hluboce, proto jim lépe vyhovuje suchá půda. Obvykle vysazujeme roubované stromky, které plodí přibližně třetím rokem po výsadbě. V mládí můžeme korunu tvarovat.

Druhy

Morušovník bílý (Morus alba)

Je nejmohutnější z pěstovaných morušovníků. Plody jsou bílé, mají nejméně výraznou chuť. Listy tohoto druhu jsou potravou bource morušového. Často byly morušovníky pěstovány právě za tímto účelem.

Morušovník černý (Morus nigra)

Je nižší, dosahuje výšky kolem 10 m. Jeho plody jsou chutné, nasládlé.Často bývají pěstovány kultivary, vzniklé křížením tohoto druhu s morušovníkem červeným (M.rubra), který je jako jediný z výše jmenovaných morušovníků dvoudomý – je tedy na zahradě třeba vysadit stromy dva.

Rady a tipy

Plody morušovníků jsou jedlé a zdravé. Obsahují například vitamin C a snižují hladinu cukru v krvi. Je možno je konzumovat v syrovém stavu, nebo z nich vyrábět víno a džem.