Mrkev obecná je dvouletá 30–150 cm vysoká bylina z čeledi Miříkovité – Apiaceae, původem z mírných oblastí Evropy a jihozápadní Asie. Rostlina je lysá nebo celá porostlá jemnými chloupky. Kořen je kůlovitý u divoké mrkve a krmných kulturních odrůd je žlutý, zatímco odrůdy vhodné pro lidskou spotřebu mají pro vysoký obsah karotenoidů kořen oranžový. Rostliny první rok vytvoří kořen a několik zpeřených listů a následující rok v létě vykvetou okolíkem sestávajících z počtu 20 až 50 drobných bílých kvítků. Plodem je podélně rýhovaná nažka s množstvím dlouhých, nazpět zahnutých zoubků.
Mrkev se dá s úspěchem pěstovat venku na většině území ČR. Pro výsev volíme stanoviště slunné, sušší, s lehkou nezasolenou půdou o neutrálním nebo zásaditém pH.
Velkou péči věnujeme předseťové úpravě půdy, která by měla být bez hrud a kamenů a během vegetace pravidelně okopáváme a plejeme.
Rané karotky vyséváme na záhon na přelomu března a dubna a sklízíme v srpnu. Pozdní karotky vyséváme v květnu nebo v červnu a sklízíme v září. Pozdní mrkev vyséváme v dubnu nebo v květnu a sklízíme v září a říjnu.
Osivo vyséváme do hloubky 1–2 cm do sponu 20–30×5cm nebo 30–40×3 cm. Semena vzchází při teplotě 5°C, zatímco během vegetace je optimální teplota 18°C a čím je vyšší, tím se vytvoří víc karotenů. Rostliny jsou ve stádiu dvou lístků citlivé na jarovizaci. Zelenání hlavy kořenů zabráníme přihrnováním zeminy k rostlinám.
Sklizenou mrkev skladujeme při teplotách 0–1°C a relativní vzdušné vlhkosti 90–95%.
Mrkev řadíme do druhé trati, protože do kořenů kumuluje dusičnany. Do půdy bychom měli dodat 8 g dusíku/m2, 4–10 g P2O5/m2 a 8–20 g K2O/m2, dle zásoby živin v půdě. Během vegetačního období přihnojujeme komplexním NPK hnojivem. První dávku hnojiva dodanou během předseťové úpravy půdy na jaře bychom měli aplikovat alespoň ve dvoutýdením předstihu než vysejeme osivo. Během vegetace hnojíme NPK hnojivem s nižším obsahem dusíku, a vyšším podílem draslíku v množství a intervalech v závislosti na použitém hnojivu.
Hnilobám se dá předcházet pokud mrkev nepřehnojíme dusíkem.
Pěstitelsky tvárná pozdní odrůda s dobrým vybarvením kořene.
Odrůda typu Chantenay tzn. že má široce trojúhelníkovitý tvar a špičku kulatou. Je vhodná k přímému konzumu i na skladování a během vegetace ji nezelená hlava.
Vyniká velmi dlouhým kořenem. Hodí se jak na skladování, tak na konzervaci a přímý konzum.
Patři mezi rané karotky se silným válcovitým kořenem. Je odolná praskání.
Poloraná odrůda poskytující velký výnos. Je krásně vybarvená i uvnitř, nezelená a nepraská.
Má doslova obří a lahodný kořen. Odrůda je pro svou jednotnost vzrůstu vhodná pro mechanizovanou sklizeň.
Patří mezi polorané karotky typu Nantes vyznačujících se válcovitým kořenem. Tato odrůda má obzvlášť vysoký obsah karotenů.
Má jedinečný kulovitý tvar kořene, proto ji vyséváme do většího sponu.
Raná odrůda vyniká nezvyklým fialovým zbarvením na povrchu kořenů. Při vystavení nižším teplotám při raném výsevu vybíhá do květu.
Pozdní vysoce výnosná odrůda s lahodným a intenzivně zbarveným kořenem. Táborská Žlutá může mít ve vhodných podmínkách velmi dlouhý kořen. Proti jiným odrůdám má podstatně nižší obsah sušiny a karotenů. Nevadí jí krátkodobé zamokření.
V ČR se spolu s cibulí a hlávkovým zelím řadí mezi nejčastěji pěstovanou zeleninu a ročně se jí spotřebuje 6,6 kg na osobu. Z výživového hlediska se jedná o velmi hodnotnou zeleninu. Obsahuje 15% sušiny, 1,5% vlákniny, 1% bílkovin, z minerálů zejména draslík, fosfor, vápník a co se týká vitamínů řadí se mezi bohaté zdroje provitamínu A (karotenu), vitamínu C, B a E. V kuchyni má všestranné využití, je vhodná ke konzumaci za syrova, jako součást salátů, vaří se a průmyslově se suší a mrazí.
O Mrkvi ještě není na Konev.cz diskuze. Založe ji.