Kapraďorost z čeledi plavuňovitých. Jedná se o vytrvalou, středně vysokou rostlinu, u nás zákonem chráněnou. Lidově bývá nazývána například jelení skok, mech zemský nebo muří noha.

Má větvené kořeny, vidličnatě větvenou lodyhu, dlouhou až 1 m. Lodyha je hustě porostlá listy, které na lodyze rostou šroubovitě a jsou přisedlé.

Některé lodyhy mají na koncích přibližně 15 cm dlouhé, žlutozeleně zbarvené stopky s výtrusnicovými klasy. Plavuně vytvářejí velké množství výtrusů, dozrávají v srpnu a září a snadno se šíří větrem nebo vodou. Výtrusy na vodě plavou, protože jsou mastné.

Výskyt

Plavuně rostou ve všech světadílech, vyskytují se od nížin do hor, pouze ve Středozemí se nevyskytují. Velké porosty vytvářejí v jehličnatých lesích, na vřesovištích, v kyselých půdách.

Zajímavosti

Plavuní existuje na 200 druhů. Nejčastěji se kromě plavuně vidlačky můžeme setkat s plavuní pučivou(Lycopodium annotinum) nebo s plavuní jedlovou (Lycopodium selago).

Nať plavuně vidlačky je toxická, proto se nesmí užívat vnitřně. V lidovém léčitelství se používají obklady, které mírní křeče.

Výtrusy mají širší využití. Jsou mastné, využívaly se v daktyloskopii, v lékařství jako zásyp na ekzemy nebo k léčbě onemocnění jater a ledvin.

Vzhledem k tomu, že je rostlina zákonem chráněná, je její sběr k jakýmkoliv účelům zakázaný.