Plicník je vytrvalá rostlina původní v Evropě, Skandinávii i na Kavkaze. Patří do čeledi brutnákovitých a je příbuzná například s pomněnkou nebo voskovkou. Brzy z jara vyrůstá nejdřive řídce olistěná lodyha, na jejímž konci jsou květy uspořádané ve vijanu. Na počátku kvetení mají růžovou barvu, která postupně přechází ve fialovou a po opylení květ zmodrá. Jsou známy i druhy s bílými květy. Po odkvětu vyrůstají listy, které jsou podle druhu obvykle poseté bílými skvrnami. Celá rostlina je porostlá poměrně drsnými chloupky. Existuje přibližně 10 druhů této rostliny.

Péče

Plicník je velice nenáročná rostlina oblíbená u skalničkářů. Nevyžaduje hnojení. Po odkvětu je dekorativní listem. Listy koncem léta zatahují. Na zimu nevyžaduje ochranu. Množí se dělením trsů.

Druhy

Plicník lékařský (Pulmonaria officinalis) – dříve se používal k léčbě plicních onemocnění, v Anglii se listy dávaly do salátů

Plicník úzkolistý (Pulmonaria angustifolia) – patří k silně ohroženým druhům, jeho listy nemají skvrny

Plicník Filarzského (Pulmonaria Filarzskyana) – kvete fialově

Plicník skvrnitý (Pulmonaria saccharata) – je nejčastěji pěstován jako okrasná rostlina, neobsahuje účinné látky pro léčebné účely

Zajímavosti

Jedná se o významnou medonosnou rostlinu. Některé druhy patří mezi ohrožené rostliny.

Ve volné přírodě ho můžeme najít ve světlých listnatých lesích, vyhovuje mu polostín a půdy bohaté na humus.