Pór je starobylá zelenina původem ze Středomoří, v ČR se rozšířil poměrně nedávno. Tato dvouletá rostlina má střídavě postavené dlouhé šavlovité listy s drážkou uprostřed, celá rostlina má vějířovitý tvar. Dorůstá výšky 60 cm, druhý rok v květnu vytvoří květenství – kulovitý okolík složený z pětičetných růžových květů. Květní stonek může být i 150 cm vysoký. Kořenový systém je mohutný, a až 80 cm hluboký.

Stanoviště

Potřebuje slunné vzdušné polohy, se středně těžkou, živnou půdou a optimálním pH 7–7,8. Na rozdíl od příbuzných rostlin nesnáší sucho. Z cibulové zeleniny je nejnáročnější na závlahu.

Péče

Pórek se předpěstovává, přičemž rozlišujeme kultury letní podzimní a zimní podle doby sklizně.

Výsev letních kultur se provádí ve skleníku na přelomu prosince a ledna. Při teplotě kolem 18°C, abychom rostliny nevystavili jarovizaci a od výšky sazenic 5 cm lze teplotu snížit na 15°C. V dubnu se provede výsadba na záhon do sponu 30×10 cm, v srpnu a v září nastává sklizeň.

Výsevy podzimních kultur se provádí od poloviny února do poloviny března do skleníku a v polovině června sazenice vysazujeme na záhon. Sklízíme v říjnu nebo v listopadu.

Výsevy podzimních kultur se provádí v dubnu, v červnu proběhne výsadba na záhon a první rostliny sklízíme od března do května následujícího roku. Pokud nám nevadí menší sklizené rostliny, lze i zimní pórek vysévat přímo na záhon.

Výsev všech odrůd provádíme do sponu 10×1–2 cm, do hloubky 1 cm. Rostliny vysazujeme na stanoviště, když budou silné jako tužka.

Porost během vegetačního období udržujeme bez plevelů, půdu pravidelně kypříme a vydatně zaléváme, ale nepřemokřujeme.

Výživa a hnojení

Pórek je plodina druhé trati. Do půdy by se během vegetace mělo dodat 13 g/m2 dusíku, 10 g/m2 fosforečnanů a 28 g/m2 draselné soli, tuto dávku bychom měli aplikovat na třikrát. Při prvním hnojení před výsevem dodáme vyšší podíl dusíku a méně draselných solí a fosforečnanů, po třech týdnech přihnojíme podruhé a potřetí ve fázi několika plně vyvinutých listů dodáme naopak nejvyšší podíl draslíku a fosforu, zatímco poslední dávka dusičnatého hnojiva by měla být nejnižší.

Choroby a škůdci

Zasychání špiček listů způsobuje mnoho patogenů, které nějak poškodily nebo omezili funkčnost kořenové soustavy, proto pachatele většinou hledáme v půdě.

• OYDV
• Molík česnekový
• Háďátko zhoubné
• Třásněnka zahradní
• Vrtalka pórová

Druhy

Odrůdy pórku se dělí podle dvou poddruhů pěstovaných v kultuře.

Pór letní (Allium porrum ssp. Homense)

Vyznačuje se světle zelenými vzpřímenými listy bez voskového povlaku. Rostou rychle, mají vegetaci 120–160 dní a výnos asi 2 kg/m2.

Pór zimní (pravý, Allium porrum ssp. Porrum)

Má tmavé tužší listy, vzrůstem je mohutnější. Roste pomaleji, vegetaci má 180–200 dní a dává výnos i 3,5 kg/m2.

Elefant

Zimní pór vhodný pro podzimní i zimní sklizeň, na rozdíl od jiných zimních rychle roste a délku konzumní části můžeme ovlivnit přihrnováním zeminy.

Giante Suizo

Rychle rostoucí letní pórek pro letní sklizeň a dobře reaguje i na rychlení pod fólií. Odrůda vyniká dobrým zdravotním stavem a je výnosná.

Golem

Zimní poloraný pór, hodí se pro letní a podzimní sklizně a vyniká velkým vzrůstem.

Starozagorski Kamuš

Pozdní letní odrůda vhodná pro letní a podzimní sklizeň. Sám tvoří až 20 cm dlouhou konzumní část i bez přihrnování.

Rady a typy, výživová hodnota

Pórek obsahuje 12% sušiny, 8,6% sacharidů, bílkoviny a vlákninu. Je zdrojem vitamínů A, B1, B2, B3, C a E, z minerálií jsou obsaženy draslík, sodík, vápník, železo, síra, křemík a hořčík. Typická chuť a vůně je způsobena obsahem éterických olejů. Díky velkému množství vlákniny podporuje trávení a povzbuzuje činnost jater a žlučníku a má močopudné účinky. V kuchyni se většinou používá k vaření polévek a omáček, dá se použít i do salátů nebo jako zeleninová příloha ke studeným pokrmům.

Diskuse

• Jak vysít správně pórek
• Dá se zamrazit pórek?
• Jak očistit pórek