Přesličky zařazujeme do třídy kapraďorostů společně s plavuněmi a kapradinami. Prvně se objevily v devonu, největšího rozkvětu zaznamenaly v karbonu a permu, kdy některé druhy dosahovaly až velikosti stromu. Do současnosti se zachovalo asi 20 druhů. Vyskytují se od tropického pásma až po arktické oblasti, rostou v Grónsku i v Číně, Himalaji a Kalifornii.
Přesličky jsou vytrvalé, nahosemenné rostliny. Přezimuje plazivý podzemní oddenek. Rozmnožují se výtrusy, článkovanými oddenky nebo oddenkovými hlízami – záleží na druhu.
Druhy
Přeslička rolní (Equisetum arvense)
Je to léčivá bylina. Vyskytuje se na kyselých až mírně zásaditých půdách. Roste na polích a loukách, kde bývá obtížným plevelem.
Brzy z jara vyrůstá z podzemního oddenku jarní lodyha nahnědlé barvy s výtrusnicovým klasem. Po dozrání výtrusů, koncem května lodyha odumře a vyrůstá letní zelená sterilní lodyha vysoká až 50 cm. Ta nahromadí během léta zásobní látky v oddenku pro jarní lodyhu na příští rok.
Letní lodyha se hojně využívá k léčebným účelům. Působí blahodárně na močové ústrojí, má hojivé účinky, podporuje růst vlasů. Pravidelné pití odvaru má prý protirakovinné účinky. Pro vysoký obsah kyseliny křemičité byla dříve používána v kuchyni k čištění nádobí.
Odvar vyrábíme vždy z chemicky neošetřených rostlin (pozor při sběru na polích).
Přeslička lesní (Equisetum silvaticum)
Pozor na možnou záměnu přesličky rolní s u nás se hojně vyskytující **jedovatou** přesličkou lesní. Ta roste ve vlhkých, hlavně jehličnatých lesích, na kyselých půdách. Může porůstat poměrně rozsáhlé plochy. Na rozdíl od přesličky rolní jarní lodyha neodumírá, ale postupně zezelená. K tomu na počátku léta přirůstají nové sterilní letní lodyhy, které, a to je zásadní odlišnost od přesličky rolní, jsou přeslenitě větvené.
Dále se na našem území vyskytuje také jedovatá *přeslička bahenní (Equisetum palustre)* a například zákonem chráněná *přeslička zimní (Equisetum hyemale)*.
Diskuse:
- "Přeslička na rýmu":
- "Přeslička a hemeroidy":
- "Přeslička a močové kameny":