Pěstují se nejčastěji ve formě keřů, ale ani stromek není výjimkou. Jsou samosprašné, plody mají kulaté, v hroznech. Nejlepší poměr ročního úhrnu srážek a průměrné roční teploty je 800 mm/8°C. Dobře bude prospívat mezi 400–500 m n. m. Půdy by měly být hluboké, živné a dostatečně zavlažované, s pH slabě kyselým, nebo neutrálním. Začátek plodnosti je druhým rokem po vysazení na stanoviště. Kvést začínají z kraje dubna a kvést spolehlivě vydrží dva týdny, i déle. Patří sem červený a bílý rybíz a také rybíz černý. Mají řadu společných znaků, ale černý se v mnoha ohledech odlišuje.

Podnože

Užívá se meruzalky zlaté, stejně jako u angreštu. Více viz kapitola Angrešt – Podnože.

Množení

Jistou metodou je řízkování – před zimou, po opadání všech listů. K tomu se používají hlavně výhony, které rostou nejspodněji (u stromkových tvarů), konkrétně jejich prostřední část. Řízky by měly být kolem deseti centimetrů dlouhé. Poté se zapíchnou do hliněného květináče se substrátem ze směsi hlíny a písku, případně perlitu. Substrát musí být vlhký, ale ne přemokřený. Tyto květináče dáváme nejlépe do sklepů, kde teplota neklesá pod 4°C.

Choroby a škůdci

• Nectria cinnabarina
• Virový zvrat
• Antraknóza
• Vlnovník rybízový
• Mšice rybízová
• Nesytka rybízová

Diskuse:

• Rybízová marmeláda
• Rybízová bublanina
• Co s červeným rybízem?
• Odšťavňovač rybízu
• Šťáva z rybízu
• Domácí rybízový sirup