Salát (Lactuca sativa) je jednoletá rostlina vyšlechtěná z divoce rostoucí lociky kompasové. Dnes se pěstuje jako hlávková a listová forma a celokrajnými okrouhlými listy světle zelené barvy. Druhý rok v květnu vytvoří až 120 cm vysokou květní lodyhu se žlutými květy v úboru, semena jsou ochmířené nažky podobné semenům pampelišky. Celá rostlina je lysá a při poranění roní „mléko“.

Stanoviště

Salát požaduje lehčí půdy s dostatkem dostupných živin a dobře zásobené vodou a nesnáší zasolení půdy. Vhodné je slunečné stanoviště a optimální reakce půdy je 6–6,5.

Péče

Pokud je vysazen na dobrém stanovišti, snese salát v pohodě i výkyvy teplot mezi dnem a nocí. Mořené osivo vyséváme 5–9 týdnů před plánovanou výsadbou na záhon do hloubky 1 cm. Semena vzchází při teplotách 15–18°C a optimální teplota pro vegetační období je 12–15°C.

Jarní odrůdy hlávkového salátu vyséváme v únoru do pařeniště a vysazujeme v březnu nebo dubnu do sponu 20–25×20–25cm a sklízíme od května do června.

Letní odrůdy vyséváme přímo na záhon v dubnu, konečný spon rostlin by měl být 25×30 cm a sklízíme od srpna do září.

Podzimní odrůdy vyséváme přímo na záhon v srpnu, konečný spon rostlin by měl být 25 × 25 cm a sklízíme od září do října.

Přezimující odrůdy se vysévají v říjnu přímo na záhon a sklízet se dá již v březnu.

Salát listový

Vysévá se postupně, má velmi krátkou vegetační dobu 8–10 týdnů, z toho se 4–6 týdnů předpěstovává sadba. Osivo lze vysévat od března do července a vysazuje se do sponu 25–30×20–30 cm.

Salát římský

Je ze salátů nejvíce teplomilný a jeho vegetační doba činí 10–14 týdnů. Na záhon se vysévá přímo od dubna do května do konečného sponu 30×30–40 cm. Během vegetace mu svazujeme listy, abychom dosáhli vybělení řapíků.

Všechny formy salátů během vegetace pravidelně okopáváme a odplevelujeme a v případě nutnosti zavlažujeme nebo přihnojíme. Nejranější výsevy a výsadby nadkrýváme netkanou textilií.

Výživa a hnojení

Salát ve všech jeho formách řadíme do třetí trati. Při předseťových úpravách půdy zapravíme do půdy 3–5 kg kompostu/m2, vápníme dávkou 3 kg vápence/m2, přidáme 1,8 P2O5/m2 a 14g K2O/ m2 taktéž při předseťových úpravách půdy.

Choroby a škůdci

• Virová mozaika salátu
• Bakteriální vadnutí salátu
• Plíseň salátu
• Mšice
• Deficit vápníku

Druhy

Existuje několik variet salátu

Salát hlávkový

Pěstujeme pro více či méně kompaktní hlávky.

Salát římský

Tvoří vyšší hlávky tmavozelené barvy složené z podlouhlých mírně zkadeřených listů.

Salát chřestový

Netvoří hlávku, ale silný přeměněný stonek na němž vyrůstají listy s silnými řapíky.

Salát listový

Pěstuje se pro různě bohaté listové růžice, čepele jsou zkadeřené a mohou být i červené.

Dětenická atrakce

Je to odrůda hlávkového salátu pro polní pěstování z přímého výsevu. Hlávky jsou kulaté, odolné vybíhání do květu.

Gelbus

Pozdní odrůda římského salátu, určená pro jarní pěstování je odolná plísni salátové a virové mozaice.

Jupiter

Letní odrůda s velkými hlávkami, je odolná plísni salátové a virové mozaice.

Miniko

Velmi raná odrůda ledového salátu, má lahodnou chuť a není hořký. Dobrá je jeho odolnost proti vybíhání.

Saturn

Odrůda letního salátu, velmi rychle roste, tvoří velké hlávky, je odolná plísni salátové a virové mozaice.

Karminova

Jemně zkadeřený listový salát typu Lollo Rossa s červenými hlávkami.

Rady a typy, výživová hodnota

Salát v závislosti na pěstované formě a odrůdě obsahuje 10–15% bílkovin, 15–27% sacharidů, 3–6% tuků, 9–12% vlákniny. Z vitamínů lze zmínit vysoký obsah vitamínu C, E, A a PP, z obsahových látek nesmíme přehlédnout obsah draslíku, vápníku, fosforu, chloru a hořčíku.

Salát je svěží křehká zelenina a používá se zejména v kuchyni jako samostatná příloha k pokrmům nebo je významná součást salátů pokapaných citronem nebo v jogurtové zálivce, Vynikající je též mléčná salátová polévka. Má mírné močopudné a protirakovinné účinky.