Tato popínavá letnička pochází z afrických tropů a z Madagaskaru. Bylo vyšlechtěno na 100 druhů. U nás je nejznámější se žlutým květem s černým středem, existují ale také varianty s bílými okvětními lístky s tmavým středem, žluté květy bez výrazného středu, objevují se už i kultivary se žlutočerveným zbarvením. Květy jsou nejkrásnější na konci léta v září.

Stanoviště

Rostlinu umisťujeme na slunce, v polostínu málo kvete. Pne se sama, netřeba ji vyvazovat. Místo by mělo být chráněné před deštěm a větrem. Krásná je v závěsných nádobách, kde stonky volně splývají dolů. Zajímavé je ji vysadit k růžím, po kterých se pne, aniž by jim uškodila nebo k jiným odkvetlým trvalkám nebo keřům.

Výborně prospívá ve skleníku, chráněna před vnějšími škodlivými vlivy, za stálé teploty.

Péče

Černookou Zuzanu je třeba předpěstovat v březnu v pařeništi. Na stanoviště ji vysazujeme koncem května. Vyžaduje poměrně dostatek živin a humózní půdy. Je ale suchomilná, není příliš náročná na zálivku.

Thunbergii lze poměrně snadno uchovat přes zimu. Na podzim rostlinu sestřihneme a umístíme na světlé místo s teplotou asi 10°C. Rostlina shodí listy. Mírně , asi 1× za 14 dní ji zaléváme. Na jaře, za teplých dní, ji vyneseme ven na slunce a přesadíme. Rychle obrazí a znovu pokvete