Špenát pěstují: Achdarek, Barush
Špenát (Spinacea oleracea) je jednoletá rostlina z čeledi merlíkovité – Chenopodiaceae, původem z Kavkazu, z oblasti dnešního Afghánistánu a Turkmenistánu. Rostliny má až 30 cm dlouhý kůlovitý kořen. Listy se vyvíjí v listové růžici, jsou dlouze řapíkaté, celokrajné a jejich tvar se odvíjí od odrůdy. Květní stonek je až 30 cm vysoký, rostliny jsou jednodomé, květy jsou nenápadné bílé nebo zelené. Semena jsou ostrohranné nažky podobné lebedě nebo laskavci.
Špenátu se daří na lehčích půdách písčitohlinitých s dostatečnou zásobou živin a dobře propustné pro vodu. Optimální půdní reakce je 6,5 –7,5, nesnáší kyselé a utužené půdy.
Špenát má vegetační dobu dlouhou 60 dní a používá se jako předplodina nebo následná plodina. Pěstuje se z přímých výsevů, semena vzchází při 2–4°Ca optimální teplota pro vegetační období je 12–16°C, při vyšších teplotách vybíhá do květu.
Rané výsevy se dělají v únoru do sponu 20–25×20–25 cm a sklízet je možné již na konci dubna, do června. Z pozdních jarních výsevů v dubnu se sklízí již od června a z podzimních výsevů v srpnu se sklízí v říjnu. Pro velmi časnou sklizeň lze provádět výsev do sponu 15×25 cm přezimujících kultur v září, se sklizní na počátku dubna.
Sklízí se rostliny s minimálně s šesti vyvinutými listy, skladují se při teplotě 0°C při 95–100% relativní vzdušné vlhkosti po dobu maximálně jeden týden nebo se zamrazí nasekané, oprané listy.
Špenát se řadí mezi plodiny druhé trati. Vyhýbáme se fyziologicky kyselým formám hnojiv, ale chloridové formy hnojiv špenátu nevadí. Do půdy při předseťových úpravách půdy zapravíme 12 g/m2 dusíku, 3,5–4 g P2O5/m2 ,, 9–10 g K2O/m2 a 3 g MgO/m2.
Zelenolistá odrůda špenátu, má velký výnos, je odolný vybíhání do květu. Porosty jsou uniformní a dobře přezimují.
Vzrůstná odrůda s mírně bublinatými listy. Roste rychle, vegetační dobu má 52–60 dní, proto se hodí i k velmi časným sklizním.
Je hybridní, velmi výnosná odrůda špenátu, rostliny jsou odolné plísni špenátové.
Odrůda vhodná k přezimujícím kulturám, rostliny tvoří velké tmavé listy, které se díky aromatu hodí do salátů.
Ze špenátu se konzumují listy, které obsahují 2% sacharidů, 4–5% bílkovin, 5% vlákniny, z vitamínů lze zmínit vysoký obsah vitamínu C, A, B1, B2, B6, K a folacin a je cenným zdrojem draslíku, vápníku, hořčíku a železa.
Listy konzumujeme za čerstva jako přílohu k pokrmům, v zeleninových salátech. Tradiční úpravou je vařený k bramborám a masu. Po omezenou dobu se dá čerstvý skladovat, v lednici, mnohem déle se však uchová, když se oprané, posekané listy zamrazí.
O Špenátu ještě není na Konev.cz diskuze. Založe ji.