Topol osiku pěstují: Zatím nikdo, buďte první.
Strom se vzdušnou kuželovitou korunou má světlý dožluta zabarvený kmen. Jemně laločnaté listy jsou široce okrouhlé a na tenkých stopkách se třepotají při sebemenším vánku. Samičí stromy tvoří na jaře ochmýřená semena. Bohatý kořenový systém často tvoří kořenové výmladky.
Roste od nížin až do horských poloh. Na typu půdy je zcela nezávislá, snáší zásadité, kyselé, vlhké i suché půdy. Je to typická pionýrská dřevina osidlující i holé obnažené půdy. Vyžaduje ale dostatek slunce. Obstojně snáší i městské prostředí.
K dostání je kultivar Erecta se slabším vzrůstem a užší korunou.
Díky silné kořenové výmladnosti se velmi dobře zmlazuje a dokáže v poměrně krátké době mladými stromky zarůst téměř libovolnou plně osvětlenou plochu. Je proto jako stvořená ke zpevnění uvolněných svahů. Na stinná místa se nešíří. Měkké dřevo bylo velmi oblíbené u řezbářů.
Kříženec osiky a topolu bílého je topol šedý (Populus x canescens), který více připomíná topol bílý, jen není tak výrazně bíle zbarvený. Využití má podobné jako topol bílý, narozdíl od něj však snáší i kyselé a chudé půdy.
O Topolu osice ještě není na Konev.cz diskuze. Založe ji.