Třešeň pěstují: Lacenka, JVP, Janaen
Jde o nádherné stromy, zejména v době květu, které nezřídka kdy dorůstají i patnácti metrů. Plody bývají nahloučené v trsech. I mezi užitkovými odrůdami je množství vyloženě okrasných plodů. Významné jsou také vyšším obsahem riboflavinu.
Pro pěstění třešní je v našich podmínkách nejvhodnější zejména Polabí. Dobře se jim daří na mírných jižních svazích. Obecně však dobře prospívají v nadmořských výškách od 250 do 400 metrů. Optimální poměr ročního úhrnu srážek k průměrné roční teplotě je 550 mm/8°C. Při vyšších srážkách v době sklizně dochází k pukání plodů a sklizeň je tak velmi ohrožena – je třeba bezprostředně jednat. Třešně dobře rostou v sušších podmínkách, proto je situujeme do nejvýše položených částí zahrady. Půdy potřebuje hlinité, dobře propustné. Koření maximálně do 1,5 metru. Do suchých půd vysazujeme rané a vzrůstnější odrůdy. Pokud jsou ale na vaší zahrádce půdy vlhčí a hlubší, mohou v nich vcelku dobře prospívat pozdní odrůdy. Třešním vyhovuje půda s pH mezi 6,5–8 a přiměřeně vápenité. Je ale třeba dát si pozor na převápnění, které nakonec vede ke žloutence. Také jsou velmi choulostivé na mráz, proto je neumisťujte do míst, kam mráz stéká. Rovněž je chraňte před severními větry. Má ráda dostatek světla a otevřený prostor.
Nejranější odrůdy kvetou v dubnu a zrají na konci května. Pozdní odrůdy zrají v polovině července.
Třešně jsou až na výjimky cizosprašné, proto je nutné pro správné opylení pěstovat vždy alespoň dvě různé odrůdy. Není ale výjimkou, že kulturní odrůdu opylí i třešeň planá, nebo dokonce višeň.
Jde o termín, který nám říká, ve kterém týdnu dochází u třešní k zralosti. Rozlišuje se jich celkem sedm. První třešňový týden může za příhodných podmínek začít již na konci května. Ale právě dobré klimatické podmínky jsou určujícím faktorem pro dobu začátku, tudíž se začátek prvního týdne může i o několik dní posunout.
Pro třešně na kmenných tvarech se nejvíce užívá pláňat, která jsou více odolná mrazům a klejotoku. Semenáče jsou vyloženě nevhodné.
Je vynikající podnoží pro třešně i višně, zejména je cenná pro svou mrazuvzdornost. Stromy na ní roubované se vyznačují dlouhověkostí – až 70 let – a vyrovnanou plodností. Plodí kolem pátého roku po výsadbě.
Vyznačuje se poměrně mohutným kořenovým systémem a schopností přežít za poměrně drastických podmínek – například ve skalních rozsedlinách. Proto se na ní roubují třešně, na které se kladou zvýšené nároky. Plodit začíná již třetím rokem. Nevýhodou je krátkověkost, nejdéle 40 let. Používá se na roubování zákrsků. Také je třeba zmínit, že plody dozrávají postupně a sklizeň bývá menší.
U třešní je třeba provést výchovný řez nejpozději ve třetím roce po výsadbě. U korun, které mají příliš ostrý úhel větví, dochází ke klejotoku. Navíc mají velmi sníženou životnost, odumírají a jsou tak hostiteli chorob a škůdců. V důsledku se může takto zanedbaná třešeň velmi rychle poroučet. Prosvětlování koruny v důsledku slabého přírůstku prakticky odpadá. Třešně se obecně jen velmi těžko zacelují, proto je lepší výhony silnější než 3 cm vůbec neřezat.
Je nejlepší dobou pro odstranění svisle rostoucích výhonů – ty je třeba zakrátit na větevním kroužku.
Ihned po sklizni je zase nejlepší doba pro udržovací řez. Ten je třeba zaměřit především na klejotokem poškozené větve.
Obvykle se nedělá, ale pokud to podmínky vyžadují, musíme na něj nejdříve strom připravit. To se provádí zcela jednoduše – zvýšenou zálivkou a dávkou přírodních hnojiv jeden rok před tímto řezem. U třešní se ovšem nedoporučuje dělat řez příliš hluboký, ale zaměřit se jen na dvouleté a tříleté dřevo.
Sklizeň je nutné provádět, dokud třešně nepřezrají a jsou stále tuhé. Rozmezí sklizně je osm týdnů, ale může se lišit vlivem vnějších podmínek. Při sklízení j třeba dbát zvýšené opatrnosti při oddělování stopky od plodonoše.
Třešně dělíme podle tvaru na srdcovky a chrupky. Srdcovky mají typický srdcovitý tvar a měkkou dužninu. Chrupky mají naopak dužninu pevnou a tvar je spíše smáčknutý. Obě skupiny se ještě dělí na žluté, pestré a tmavé.
Dobře snáší vyšší polohy, ale má zvýšené nároky na hlinitopísčitou půdu. Jde o domácí odrůdu, tmavou srdcovku. Zraje v prvním třešňovém týdnu. Vhodným opylovačem je Kaštánka a Napoleonova.
Jde o starou odrůdu, pestrou chrupku, nejspíše z Francie. Ke správnému růstu potřebuje hlubší, výživné půdy. Netrpí na vrtuli třešňovou, ale při sklizni je velmi zranitelná. Kvete středně raně. Vhodným opylovačem je Kaštánka a Karešova.
Další domácí odrůda. Jde o srdcovku tmavou. Kvete středně raně. Vyžaduje živné půdy, zejména ideální jsou náplavy, ovšem daří se jí i ve vyšších polohách. Často dosahuje nadúrod. Výhodná je proto, že plody nepukají při nadměrné závlaze v době sklizně. Je ovšem náchylnější k virové rakovině. Nejvhodnějšími opylovači jsou obě výše zmíněné odrůdy.
O Třešni ještě není na Konev.cz diskuze. Založe ji.