Tykev pěstují: Achdarek
Tykev pochází ze střední Ameriky. Všechny druhy tohoto rodu jsou bujně rostoucí, jednoleté rostliny. Tvoří až několik metrů dlouhé poléhavé výhony s levotočivými úponky. Na výhonech z pupenů vyrůstají až 30 cm v průměru velké, celokrajné nebo dle druhu různě vykrajované listy. Květy jsou pětičetné, jednopohlavní, vždy jsou velké a jasně žluté. Z opylovaných samičích květů se tvoří bobule o různé velikosti, tvarů a v celé široké škále barev.
Tykve vyžadují humózní středně těžkou půdu s dostatečným množstvím dostupné půdní vláhy. Zajímavou myšlenkou je pěstování tykví na kompostech a hnojištích, kdy rostlinám dopřejeme dostatek prostoru k popínání, dost humusu a zároveň na rok zakryjeme nevzhledné místo zahrady.
Tykve vyséváme v první dekádě května přímo na konečné stanoviště do předem připravených hnízd (do hloubky 3–5 cm) vzdálených od sebe 1,3–1,5×0,4–0,5 m. Poté co rostliny vzejdou a vytvoří 2–3 pravé listy je vyjednotíme do konečného sponu 1,3–1,5×0,8–1 m. Výjimečně lze tykve předpěstovat 2–3 týdny před výsadbou na konečné stanoviště.
Během vegetace záhon odplevelujeme, dokud rostliny nevytvoří souvislý porost. V případě potřeby ručně opylujeme a uvadlé samčí i samičí květy ve styku s půdou odlamujeme.
Zaléváme vydatně a přitom dbáme, abychom neovlhčovali listy.
Pokud tykve nebudeme pěstovat na kompostu, zapracujeme do půdy na podzim 4–5 kg chlévského hnoje/m2 a stanoviště povápníme dávkou cca 3,6 kg/m2 mletého vápence. Přihnojování průmyslovými hnojivy s podílem mikroprvků během vegetace provádíme dle instrukcí na obalu hnojiva a nepřekračujeme doporučenou koncentraci a intervaly mezi hnojením.
Tykve jsou většinou odolné chorobám a škůdcům, přesto se mohou objevit některé následující problémy.
V kultuře se pěstují následující druhy
Od dalších druhů se odlišuje pětihranným stonkem s řídkými štětinami. Listy jsou dlanité se třemi až sedmi laloky. Patří sem několik poddruhů zahrnující cukety a kabačky, patisony, tykev olejnou a tzv. Microcarpinu, která se pěstuje pro ozdobné plůdky.
Je na rozdíl od jiných druhů celá porostlá sametovými chloupky. Má celokrajné bíle skvrnité srdčité listy. Plody jsou v době zralosti velmi sladké a silně aromatické.
Je celá porostlá ohebnými ostny. Listy mohou být celokrajné nebo vykrajované na pět okrouhlých výkrojků. Plody jsou velké mohou vážit až 30 kg. Plody se nakládají jako lahodné kompoty a semena se praží a konzumují se solené.
Používá se jako chladuodolná podnož pro roubované okurky.
Druh oblíbený v Číně. Plody jsou dobře skladovatelné.
Velmi raná cuketa. Plody jsou kyjovitého tvaru a hodí se k tepelné úpravě.
Má plody podobné vodnímu melounu. Je určena k produkci semene.
Tykev druhu Lagenaria siceraria (lagenárie) hodí se k popínání konstrukcí. Nese plody atypického lahvovitého tvaru s dužninou vhodnou na tepelnou úpravu.
Žlutoplodá cuketa nasládlé chuti a vysokým obsahem beta karotenu.
Podle jména je to odrůda velkoplodé tykve. Plody se sklízí jednorázově v botanické zralosti. Jsou vhodné k nakládání nebo jako krmivo pro zvířata.
Tykev typu Hokkaido. Plody jsou kulaté oranžové v průměru měřící 20–25 cm lahodné chuti v kuchyni všestranně upotřebitelné.
Tykev druhu Lagenaria siceraria (lagenárie). Plody jsou 0,3–1,5 m dlouhé. Mladé plody se konzumují v salátech a jinak upravované. Z rostliny se mohou bobule odřezávat po částech a nezkazí se.
Tykev typu Butternut. Plody jsou hruškovité s dužninou nasládlé ořechové chuti. Používají se do salátu a ke konzervování.
Nese výrazně žebernaté a hrbolaté plody se zelenou slupkou. Dužnina je sytě oranžová vhodná do kompotů.
Odrůda druhu tykev obecná. Plody jsou světle zelené, kulovitého tvaru, pěstují se pro semena.
Cuketa s kulatými tmavě zelenými plody vhodnými jak pro přímí konzum tak k dalšímu kuchyňskému zpracování.
Jedná se o tzv. špagetovou tykev. Plody jsou krémově žluté vejčité až 30 cm dlouhé se stejně zbarvenou dužninou, která se po uvaření rozpadá na vlákna.
Co se tykví a dýní týká, jedná se o velmi rozmanitou zeleninu, jak z hlediska estetického tak z výživového hlediska. Plody obsahují 0,5 % tuků, 1% vlákniny, 4% cukrů, mnoho karotenoidů ale velmi málo vitamínu C. Z celkového poměru minerálů plody obsahují až 50% draslíku.
Dají se použít i květy do salátů a z listů se dá vyrobit nutričně hodnotná šťáva. V české kuchyni se většinou používají plody, hlavně k nakládání jako ovocná kompot (velkoplodé dýně), do ovocných salátů (př. dýně Hokkaido), na zapékání se zeleninou a masem nebo se nastrouhaná dužnina cuket dá použít jako součást těsta na atypický piškot nebo místo brambor do placek.
O Tykvi ještě není na Konev.cz diskuze. Založe ji.