Višeň pěstují: Lacenka
Višně pocházejí z oblasti Kaspického moře. Jde o nevysoké stromy, s maximální výškou do osmi metrů. Je krátkověká, dožívá se čtyřiceti let. Plody jsou jasně rudé, až rubínové, mají vysoký obsah vitamínu A, nejsou ale tak sladké jako třešně. Jsou na půdu poměrně nenáročné, nemají ovšem rády přemokření a nedostatek humusu. Nejlépe prospívají na mírných svazích, orientovaných k jihu. Kvalitní úrodu dostaneme i na poměrně vysokých nadmořských výškách – až do 700 m n. m. Nejnižší roční průměrné teploty nesměj klesnout pod 7,5°C. Optimum srážek je 550 mm za rok.
Požívají se stejné jako u třešní. Ptáčnice pro kmenné tvary a mahalebku pro méně vyhovující půdy (viz Třešně – Podnože). Na mahalebce začíná plodit od čtvrtého roku, nejlepší plodnosti dosahuje mezi 10. – 25. rokem.
Hodí se zejména na vlhké půdy. Jeho nevýhodou je ale zvýšená tvorba výmladků a slabá schopnost tvorby kořenového vlášení.
Má středně velké karmínové plody. Kvete pozdě, spolehlivě se tak vyhne mrazům. Zraje v polovině léta.
Višně plodí na jednoletých výhonech, rostoucích z dvouletého dřeva. Křížící se výhony je nutné odstranit na větevním kroužku. Jednoleté výhony se proto zkracují o třetinu. Řez se provádí buďto na začátku března, nebo po sklizni. Takto pravidelně zmlazované stromy hojně a vyrovnaně plodí.
Nejčastějším tvarem u višní je nízký keř, zejména kvůli lepší ochraně před ptactvem. Dobře ale plodí také ve tvaru vějíře.
Višně se rozdělují podle tvaru a chuti do následujících skupin
Sklízí se stejným způsobem jako třešně (viz Třešně – Sklizeň), platí pro ně stejné termíny třešňových týdnů. Pouze rané odrůdy se sklízejí ještě před plnou zralostí, v období tvz. „červené zralosti“. Tyto plody ale nejsou nikdy tak chutné, jako když se ponechají na stromě do plné zralosti.
Další nejčastější choroby a škůdci jsou stejní jako u třešní, v kapitole Třešně – Choroby a škůdci naleznete jejich přehled a vhodnou ochranu.
Domácí odrůda. Nejlépe prospívá na jílovo-štěrkových půdách. Je samosprašná a odolnější vůči mrazu v době květu. Cenná je také tím, že netrpí klejotokem a plody při nadměrných srážkách nepukají. Chuťově mírně kyselá, zraje ve druhé polovině června.
Původem z Francie, na plném slunci se jí daří nejlépe. Ideální je formě palmet, velmi dobře se tvaruje. Chuť je kysele kořenná. Plody nepukají ani při dlouhých deštích. Roste samosprašná i cizosprašná varianta.
Domácí odrůda. Pro schopnost kvalitně plodit ve výšce až 900 m n. m. se hodí zejména do horských oblastí. Také není náročná na kvalitu půdy. Je to samosprašná odrůda, asi nejlépe se hodí k zavařování. Plody jsou tmavě červené, jemně kořeněné. Vyznačuje se vysokou plodností.
O Višni ještě není na Konev.cz diskuze. Založe ji.