Vřes je u nás původní, stálezelený keřík z čeledi vřesovcovitých. Dosahuje výšky kolem 30 až 60 cm a není dlouhověký, na zahradě vydrží pouze 10–15 let.

U původního druhu jsou větvičky v mládí zelené, ve stáří hnědé, dřevnaté. Listy jsou podobné drobným větvičkám, světle až tmavě zelené. Květy se objevují od července do října, jsou drobné, růžové, fialové, méně často bílé, oboupohlavné. Na rostlině jsou u některých odrůd dekorativní až dva měsíce. Plodem je tvrdka, dozrává od září do prosince.

V současné době je pěstování vřesů velice módní záležitostí, objevují se stále nové odrůdy například se žlutými nebo stříbřitými listy, s květem tmavě fialovým, rudým a podobně.

Stanoviště

Vřesy jsou rozšířené po celé Evropě i na Sibiři. Rostou vysoko do hor, na okrajích lesů, na rašeliništích a skalách. Vytvářejí rozsáhlé porosty nazývané vřesoviště.

Půda v zahradě nemusí být výživná, důležitá je její kyselá reakce. Místo by mělo být slunné, vřesy lépe pokvetou.

Péče

Obecně vřesy dobře rostou v zahradách, kde dobře prospívají azalky a rododendrony. Vyžadují mírně vlhkou, kyselou půdu, hnojit můžeme z jara hnojivem pro rododendrony. Důležitý je jarní řez, bez něj keřík přestane mít kompaktní tvar. Sestřihujeme zahradnickými nůžkami přibližně jednu třetinu keře, nestřiháme do starého dřeva – vřes znovu neobroste. Na zimu můžeme mladé rostlinky chránit mulčovací kůrou.

Zajímavosti

Vřes je poměrně významná medonosná rostlina. Můžeme z něj vařit čaj, který má růžovou barvu a lahodnou chuť.

Diskuse

• Pěstování vřesu v bytě