Zelí pěstují: Zatím nikdo, buďte první.
Hlávkové zelí je dvouletá, ve střední Evropě oblíbená zelenina, která se vyvinula ze středomořské divoké brukve. Kořenový systém je kůlovitý, bohatě větvený, ale velmi mělký. Stonek je 10–50 cm dlouhý, nevětvený a v horní části z něj vyrůstají nahuštěné celokrajné nezpeřené listy, jejichž tvar se může podle odrůdy mírně lišit. Rostliny mohou ve vhodných podmínkách vykvést i první rok. Květenství se vytvoří na košťálu, který proroste do výšky hlávkou listů. Květy jsou čtyřčetné, oboupohlavní, žluté barvy, plodem je zaškrcovaný struk s několika drobnými černými semeny uvnitř.
Stanoviště pro zelí volíme v závislosti na pěstované odrůdě. Konzumní odrůdy s jemnějšími listy potřebují záhřevné a živné půdy s dostatečnou zásobou půdní vláhy. Půda by měla být dostatečně biologicky aktivní a optimální hodnota pH by se měla pohybovat v rozmezí 6,5–7. Krouhárenské zelí se hodí do poloh s dostatkem srážek na hlubší půdy a zelí na skladování se daří v řepkařské výrobní oblasti.
Rané odrůdy zelí mají vegetaci dlouhou 120 dní. Výsev probíhá v lednu nebo v únoru do skleníku. Semena klíčí při 20°C a dostatečně vzrostlé sazenice vysazujeme na záhon v březnu do sponu 50×30 cm. Sklízet je možné v dubnu nebo květnu.
Polorané odrůdy zelí mají vegetaci dlouhou 120–130 dní. Výsev se dělá v březnu nebo v dubnu do skleníku a sazenice jsou vysazovány na přelomu července a srpna na záhon do sponu 50 × 50 cm Sklízíme v červenci.
Pozdní odrůdy nejvíc používané na uskladnění mají vegetaci dlouhou 180–190 dní. Semena vyséváme v dubnu a od srpna do září je vysazujeme na záhon, do sponu 50 × 60 cm a sklízíme v září nebo v říjnu.
Zelí je na závlahu náročná zelenina, proto musíme během vegetace zajistit dostatečný přísun vody u všech typů kultur.
Zelí řadíme do první trati, proto na podzim zapracujeme do půdy 5–6 kg chlévského hnoje/m2, na podzim je vhodné pozemek povápnit k dosažení optimálního pH a zároveň dodat 11g/m2 P2O5 a 22g/m2 K2O. Před výsadbou doplníme na stanoviště cca 19g dusíku/m2 , dalších 5g dusíku/m2 dodáme ve fázi 7 listů a 5 g dusíku/m2 před tvorbou hlávek. Nadměrné množství dusíku může dělat problémy během kvašení krouhaného zelí, proto není vhodné doporučené dávky překračovat.
Pozdní odrůda vysoce vhodná ke skladování. Odrůda má dlouhou vegetaci a menší hlávky, ale stabilní výnos.
Raná odrůda, jejiž rostliny mají kratší košťál a menší hlávky, ale vynikají dobrou odolností proti praskání a předčasnému vybíhání do květu.
Rané zelí s atraktivní červenou, vejčitou hlávkou. Odrůda je použitelná ke krouhání, na přímý konzum i na skladování.
Polopozdní krouhárenské zelí odolné praskání hlávek. Hlávky mohou dorůst velikosti 4–5 kg a dají se krátkodobě skladovat.
Pozdní odrůda s červeno fialovou barvou. Ke správnému odrůdovému vybarvení potřebuje vyšší dávku draslíku, ale jinak se osvědčí odolností k praskání a dobrou skladovatelností.
Polopozdní bílé zelí. Odrůda tvoří velké hlávky odolné praskání a velmi vhodné ke krouhání.
Rané bíle zelí vhodné pro jarní kulturu. Hlávky jsou menší, odolné praskání, nízkým teplotám a vybíhání do květu.
Patří mezi nejranější odrůdy pro zelinářské oblasti a velmi oblíbená je u velkopěstitelů. Při přezimování ji praskají hlávky, ale je velmi odolná vybíhání do květu.
Zelí, jak již bylo řečeno, je ve střední Evropě velmi oblíbená zelenina a v zimě poskytuje tolik cenné vitamíny, zejména vitamínem C, a vitamíny skupiny B. Syrové nebo mírně povařené se používá do polévek a salátů nebo jako vhodný doplněk ke zvěřině. Nově se na trhu vyskytují i špičaté odrůdy s jemnějšímu hlávkami vhodné k přímé konzumaci. Červené zelí je atraktivní barevná příloha k masu a aby neztratilo barvu, přidá se do vaření trocha octa. K nakládání jsou nejlepší přímo krouhárenské odrůdy určené k tomuto účelu. Zelí má mírné antibakteriální účinky, pomáhá předcházet virózám a kysané zelí zabraňuje rakovinnému bujení v zažívacím ústrojí.
O Zelí ještě není na Konev.cz diskuze. Založe ji.