Hraboš polní je hlodavec o délce těla 9 až 13 centimetrů a má krátký ocas i malé ušní boltce. Je hnědé až šedohnědé barvy, někdy až žlutohnědý. Pod povrchem půdy si hraboši budují nory a chodby, ve kterých se ukrývá. Ve větším množství s hraboši vyskytují pouze jednou za několik let, po mírné zimě a suchém létu.
Jde o typického škůdce škodícího na rostlinách ožíráním a okusováním nadzemních částí. Chutnají mu zejména víceleté pícniny jako vojtěška, ozimé polní plodiny a nepohrdne zeleninou z naší zahrádky. Když škodí, tak spíše na jednom místě ve větším množství.
Proti hrabošům lze leckdy úspěšně využít metod bez použití chemikálií. Těmi jsou vysazování aromatických rostlin, které hrabošům nevoní (například afrikány, řebříček nebo česnek), použití různých zvukových zařízení nebo zařízení uvolňujících pro hraboše nepříjemné pachy a látky.
Chemický boj je dobré si nechat v záloze a použít jej jen při větším výskytu škod způsobených hraboši. Provádí se pak pomocí granulovaných látek, tzv. rodenticidů, a to buď na povrch půdy nebo přímo vkládáním do nory.