Jedná se o jednoletou bylinu, která ale dobře zvládá přezimování, a tak nás může potrápit i na jaře. Vyskytuje se často, ale není moc významná.
Kokoška pastuší tobolka patří do čeledi brukvovitých a je tak příbuzná například s košťálovou zeleninou. Asi každý ji pozná podle typických „srdíček“, ve kterých se vytváří semena. Samotná rostlina může být až 30 centimetrů vysoká, s listy v přízemní růžici, které jsou podlouhlé a na okrajích zubaté nebo laločnaté a s malými lístky na stonku. Květy jsou malé bílé, kokoška kvete podle toho, jestli se jedná o ozimý nebo jarní typ – ozimé rostliny kvetou dříve – od března do května, ty jarní potom v červnu a v červenci.
V našich podmínkách roste od hor až po nížiny, daří se jí i na velmi chudých půdách, na skládkách i na sídlištích, ale jako plevel je hodně častá v bramborách, zelenině, v pařeništích a ve sklenících. Více se rozšiřuje ve víceletých plodinách, kde se uplatní její semena.
Kokoška není moc škodlivý plevel a někdy sama hyne právě kvůli tomu, že je často napadaná chorobami a škůdci. To někdy ale může být naopak problém, protože se tak snadno takoví škůdci a choroby přenesou z plevelné kokošky na námi pěstované rostliny, především ty příbuzné. Proto bychom si měli dávat pozor na výskyt kokošky v blízkosti brukvovité zeleniny – květáku, kapusty, brokolice apod.
Na kokošku platí mechanický způsob boje – nemá ráda pravidelné a pečlivé zpracování půdy. Především zásahem do půdy na jaře zničíme přezimující rostlinky a problému se tak většinou zbavíme. V případě opravdu velkého výskytu kokošky, který nehrozí na zahradě, ale spíše na poli s pěstovanou řepkou olejnou, se volí použití herbicidů, na které je kokoška hodně citlivá a výsledky bývají hodně efektivní.