Molice patří do stejné skupiny jako popisované mšice, puklice, štítenky nebo červci. Jedná se opět o 1–2 milimetry malý hmyz, poškozující rostliny sáním na žilkách listů. Někdy je velmi těžké je včas odhalit a jejich přítomnost si uvědomíme až v momentě, kdy se objeví na rostlině druhotné příznaky – těmi jsou výskyt infekcí a černí na medovici, kterou molice vylučují na povrchu listů.
Kromě pokojových rostlin se s molicemi setkáváme často ve sklenících. Ve skleníků jde o molici skleníkovou, specifický druh molic se vyskytuje například na rododendronech. Molice nesnáší chlad, vyskytují se tedy v teplejším prostředí.
Jestliže zatřepeme rostlinou, na které se molice vyskytují, všechny rychle vzlétnou a vytvoří tak kolem rostliny roj malých bílých teček. Za chvíli hmyz zase dosedne zpátky na rostlinu, především na rubovou stranu listů. Molice tedy nejsou na rostlině tak pevně přichycené, jako jejich příbuzné puklice nebo štítenky, přesto není ochrana proti jim zcela jednoduchá.
Na molice můžeme použít žluté lapací destičky, na které se okřídlené dospělé molice lepí. Preventivní metodou je také zajištění vhodné teploty a vlhkosti prostředí (nepříliš teplo) a dostatečné větrání.
Ochrana pomocí chemických látek je možná jenom v určitém vývojovém stádium molic, a tak musíme přesně načasovat včasnou dobu aplikace. V boji s molicemi je možný biologický způsob obrany, kdy jsou na trhu dostupné parazitické vosičky rodu Encarsia, které jsou predátory molic v přírodě.