V této části se budeme věnovat plísni šedé především na zelenině a tedy jejím projevům právě zde. Jelikož se plíseň šedá vyskytuje opravdu téměř na všech druzích zeleniny, pravděpodobně se s ní každý zahrádkář nebo pěstitel již setkal. Plíseň šedá je typická šedým povlakem (ten je tvořen vlákny mikroskopické houby) na povrchu plodů nebo listů napadené rostliny. Kromě toho jsou příznaky dobře patrné na plodové zelenině, kdy se například na paprikách a rajčatech tvoří vodnaté, šedozelené skvrny nebo jindy kroužky bílé až světle žluté barvy. Na skvrnách se může časem objevit typický šedý „kožíšek“. U salátu jsou pak celé listy také pokryté šedým povlakem, hlávka postupně zahnívá, až uhnije celá rostlina.
Plíseň šedá je nebezpečná především proto, že je velmi rozšířená. Napadá jak brukvovitou zeleninu (květák, zelí, kapustu, brokolici), tak různé druhy listové zeleniny (saláty), plodovou zeleninu (rajčata a papriky) i okurky – proto při výskytu této choroby na jedné plodině musíme dávat pozor, aby nedošlo k rozšíření po celé zahrádce nebo skleníku.
Spory houby se mohou šířit během přítomnosti na rostlinách přímo z jedné rostliny na druhou vzduchem – na to musíme dávat opravdu velký pozor a rostliny pěstovat v dostatečných odstupech. Jinak přežívá choroba na nakažených rostlinných zbytcích a je schopná přežít i na vytrvalých plevelech, z kterých se další rok přesune opět na naši zeleninu. Jako jiné mikroskopické houby se jí daří v hustých porostech a vlhkém prostředí.
Bránit se lze metodami podobnými jako v případě jiných houbových onemocnění (plísní). Důležité je tedy především udržování dostatečného odstupu mezi jednotlivými plodinami, udržování nepřehoustlého porostu a také pečlivá likvidace napadených rostlinných zbytků.
Proti houbovým chorobám se lze v horším případě bránit postřiky fungicidů, a to zejména v případě, že hrozí poškození opravdu velké části úrody.
Plíseň šedá již byla zmíněna v souvislosti se zeleninou, kdy napadá téměř všechny druhy plodových, listových i košťálových zelenin. Úplně stejný původce – mikroskopická houba – má na svědomí i výskyt šedé plísňovitosti právě na jahodníku.
Plíseň šedá se projevuje téměř výhradně na plodech. Na jahodách se objevují nejdříve světlejší až hnědé skvrny, přičemž plíseň si vybírá spíše zralé nebo dozrávající plody. Skvrny se dále rozšiřují postupně po celé jahodě a tmavnou, až se na nich objeví šedý kožíšek – povlak vláken mikroskopické houby. Asi každý zná pohled na zničené jahody pokryté onou šedou vrstvou, ze které vypadávají spory a choroba se tak dál a dál snadno šíří na okolní rostliny a plody. Choroba dokáže zničit často více než polovinu celé úrody.
Podobně jako jiné houbové choroby má ráda plíseň šedá vlhké prostředí a daří se jí v hustých porostech. Rostliny nebo vlastní plody můžou být napadené buď přímo – přenosem spor z šedého povlaku z jedné rostliny na druhou – nebo nepřímo, když plíseň přežívá na napadených rostlinných zbytcích. Z odumřelých napadených listů plíseň prorůstá do zdravých plodů a šíří se dále.
Platí stále opakovaná zásada udržovat ne moc hustý porost, dbát na dostatečnou vzdálenost mezi rostlinami a vyhnout se převlhčenému záhonku. Pravděpodobnost napadení plísní šedou zvyšuje i přehnojení dusíkem, na to dávejme pozor při hnojení. Existují odrůdy jahod, které jsou plísni šedé odolnější – těm bychom měli dávat přednost. Při pěstování jahod je nutné dodržovat další pravidla, jako je udržování porostu bez plevelů a pěstování na fólii nebo podkládání rostlin – tím zabráníme šíření plísně z odumřelých napadených listů a zbytků.
U pokojových rostlin se projevu podobně jako na ovoci a zelenině, a to především přítomností šedavého povlaku na rostlinách. Často je tento povlak zodpovědný za zahnívají spodních částí stonků a tím odumírání pokojových celých rostlin.
Podobně jako jiné plísně i plíseň šedá má radši vlhké prostředí, je tedy častá v přemokřených květináčích. Nevadí ji však chlad, a proto se s plesnivěním spodních částí stonků setkáme například u rostlin pěstovaných na chodbě, tedy v chladu a vlhku.
Rostliny budou chráněné před výskytem plísně šedé tam, kde zajistíme dostatečné proudění vzduchu a přiměřenou teplotu. V suchém prostředí se plíseň nevyskytuje téměř vůbec, je tedy vlastně takovým doplňkem škůdců. V teplém a suchém prostředí se daří mšicím a jejím příbuzným, naopak v chladu a vlhku se často objeví právě plíseň šedá.
Při výskytu plísně šedé je důležité co nejrychlejší odhalení a odstranění napadených částí rostlin. Dbáme také na prevenci a v případě výskytu plísně rostlinu méně zaléváme a ideálně ji přemístíme na teplejší místo. Chemická ochrana proti plísni šedé na pokojových rostlinách nebývá až tak nutná na rozdíl od ochrany například jahod, kdy můžeme kvůli šedé plísňovitosti přijít o značnou část úrody.