Jde o vyznaný plevel jednoletého typu, který nepřezimuje. Právě rdesno blešník (v menší míře i jeho příbuzný rdesno červivec) se často objevují jako plevele okopaniny, tedy brambor a řepy a zeleniny, kdy se jim velmi líbí i na zavlažovaných záhoncích skleníků a pařenišť.
Lodyhy jsou vysoké od pouhým 20 centimetrů až k téměř dvěma metrům. Jsou typické černými tečkami a skvrnami na svém povrchu. Listy jsou užší, často kopinaté a s nepravidelnou skvrnou, květy jsou drobné a světlé – bělavé, narůžovělé či zelené. Rdesno blešník kvete od června do září, semena jsou tvaru čočky, lesklá a černohnědá, pár milimetrů veliká. Semena dokáží klíčit nejen z povrchu, ale i z hloubky několika centimetrů.
Rdesno je jednou z přizpůsobivých rostlin a můžeme se s ním setkat i na rumištích, v příkopech a podobně. Na zahrádce nám vadí v zelenině, bramborách a cukrové řepě, na polích je častým plevelem kukuřice.
Rdesno se bohužel čím dál více přizpůsobují okolním podmínkám, a tak se jako plevelné rostliny objevují častěji i na zahrádce. Podobně jako u merlíků je důležité dodržovat pravidelné okopávání a kypření především v bramborách a v té zelenině, které má v porostu mezery.
V zeleninách není použití chemikálií vůbec možné, protože bychom tak jedovaté herbicidy dostali do samotné zeleniny a ta by nebyla bezpečně poživatelná. Proto musíme být důslední právě při zpracování půdy a případném pečlivém pletí celých rostlin i s kořeny.