Švestka

Pochází z Jižní Evropy. Dorůstají až sedmi metrů výšky. Jsou známé i šedesátileté stromy, běžně se ale dožívá 45 let. Množí se štěpováním na slivoně a tvz. odkopky. Ty mají ale několik nevýhod a v současné době se od nich ustupuje. Především snadno podléhají šarce a také vedou často k degeneraci odrůdy. Podle plodů se rozdělují na pološvestky a pravé švestky. Pološvestky jsou kříženci pravých švestek a slív. Kvetou převážně bíle a mají chmýřité letorosty. Vhodnou podnoží je myrobalán. Typickým zástupcem pološvestek je *Wangenheimova*. Pravé švestky kvetou také bíle, ale se zeleným nádechem. Liší se i lysými letorosty. Mají menší listy a plody jsou v poměru dužnina/slupka chuťově vyvážené. Hlavním zástupcem je *Domácí švestka*.

Odrůdy švestek

Domácí švestka

Pochází pravděpodobně z Čech, ale má mnoho variant. Nejlépe roste na vlhčích půdách s dostatkem humusu. Špatně snáší přísušek, je samosprašná. Tvar a barva plodů jsou ovlivněny prostředím, obecně ale dozrávají v září. Je také dobrým opylovačem rynglí a slivoní. Není příliš mrazuvzdorná a špatně se vyrovnává s puklicemi a sviluškami. Plody jsou vhodné ke všem úpravám, včetně destilace. Durancie je pro ní ideální podnoží.

Zimmerova

Jde o pološvestku pocházející z Německa. Potřebuje živné půdy, hodí se i do vyšších poloh. Je náchylnější k monilióze. Plody zrají počátkem srpna, jsou oválnější a velmi chutné. Často dochází k nadúrodě ovoce. Tato odrůda je skvělým opylovačem, kvete raně.

Wangenheimova

Jde také o pološvestku z Německa. Je poměrně nenáročná na kvalitu půdy, samosprašná a poměrně mrazuvzdorná odrůda. Kvete středně raně a dává velkou úrodu a plodí již druhým rokem po výsadbě. Plody jsou středně velké a velmi sladké. Zrají koncem srpna.

Diskuse:

• "Co udělat ze švestek":
• "Jak zavařit švestky - recept":
• "Sušení švestek":
• "Švestky na příkrm - loupat, nebo neloupat?":
• "Domácí švestková přesnídávka - zkušenosti":
• "Jak připravit odvar ze švestek?":

V poradně se řešilo

• Švestka nekvete (2 příspěvky, 2016)